Bylo těsně před polednem 5. června 1989. Oblečený v bílé košili a s nákupní taškou v ruce, kráčel muž po náměstí den poté, co čínští vojáci zabili stovky prodemokratických protestujících v samotném srdci Pekingu. Uprostřed široké třídy na severní straně náměstí, kde už nebyli žádní studenti snící o demokracii, se muž zastavil proti koloně tanků a obrněných vozidel, táhnoucí se daleko po silnici.
Nenechám vás projet
Totožnost a další osud muže zůstávají neznámé. První tank se ho údajně snažil objet, ale on se mu pokaždé postavil do cesty. "Mám pocit, jako by si říkal: 'Nenechám vás projet, ustupte. My jsme připraveni tady zemřít'," říká prominentní pekingský disident Chu Ťia. "To, co udělal, symbolizuje ducha mladých lidí té doby," citovala jej agentura AFP.
Protestující vylezl na tank a začal diskutovat s členem jeho posádky, zatímco vzduchem třeskly výstřely. Slezl dolů a mávl na kolonu, aby ustoupila zpátky. Když se první tank pokusil kolem něj projet, skočil mu znovu do cesty, aby ho zastavil. Nakonec ho odvlekli pryč dva muži; podle některých šlo o příslušníky tajné policie, podle jiných o znepokojené kolemjdoucí.
Ten střet trval jen několik minut. Ale klid a odvaha "tankového muže" mu zajistily místo v dějinách - záhadu pak zesílilo jeho zmizení, pravděpodobně přičiněním bezpečnostních sil.
Velká žlutá kachna a cenzura
Po čtvrt století se kolem něj rozvíjejí různé teorie, ale objevilo se jen málo faktů. Někteří ho identifikovali jako Wang Wej-lina, ale toto jméno nebylo nikdy potvrzeno. Nepodařilo se zjistit ani totožnost řidiče tanku, který ho odmítl přejet.
Stejně jako mnoho jiných se i Chu Ťia pokusil protestujícího muže najít a dokonce poprosil známého v armádě, aby mu pomohl vystopovat vojáka řídícího první tank. Veškeré snahy ale byly neúspěšné. A čínské úřady se zahalily neprostupnou zdí mlčení.
ČTĚTE TAKÉ: |
Rok po zákroku na náměstí Tchien-an-men americká televizní reportérka Barbara Waltersová ukázala fotografii "tankového muže" tehdejšímu číslu jedna čínské komunistické strany Ťiang Ce-minovi. "Máte tušení, co se stalo s tímto mužem?" zeptala se. Znervóznělý Ťiang odpověděl, že tanky ho nerozdrtily. Cokoli jiného, než že podle něj nebyl zabit, ale odmítl sdělit.
Fotografie "tankového muže" se mezitím stala jednou z nejznámějších všech dob po celém světě - s výjimkou samotné Číny. Od roku 1989 se dočkala bezpočtu "recyklací" - použily ji skupiny ochránců lidských práv, reklamní kampaně i satirici. Parodické verze se dočkala v seriálu Simpsonovi, kde Homer Simpson odmítá ustoupit koloně taxíků.
V loňském roce se na internetu stala velkým hitem satirická verze fotky, kde tanky nahradila kolona velkých gumových kachniček. A Čína zareagovala po svém - v internetových vyhledávačích začala cenzurovat spojení "velká žlutá kachna".
Přísně střežené výročí25. výročí masakru na náměstí Tchien-an-men si Peking připomíná především přísnými bezpečnostními opatřeními. V ulicích jsou rozmístěné policejní posily, které střeží kontrolní stanoviště, a okolí náměstí hlídají vojáci a polovojenské jednotky. Zvýšená bezpečnost doplňuje zesílená omezení, která před výročím krvavého zákroku na náměstí režim uvalil na všechny politické aktivisty, umělce a další kritiky vlády. Desítky oponentů režimu skončily ve vazbě, byly vyhoštěny z Pekingu anebo uvězněny ve vlastních domech. Čína nedovoluje žádné diskuse o tom, co se stalo v noci z 3. na 4. června 1989, kdy do centra Pekingu vjely tanky a obrněná vozidla s vojáky. Na náměstí zemřely stovky, možná i tisíce obyvatel žádajících prodemokratické změny. Oficiální verze událostí šířená Pekingem zní, že studenty vedené protesty chtěly svrhnout vládnoucí komunistickou stranu a uvrhnout Čínu do chaosu. Vůdci protestu nicméně uvádějí, že jen žádali větší demokracii a svobodu, a také konec korupce a protekce v rámci strany. |
