Maria Husseinová byla již několik hodin na porodním sále. Ze Sýrie unikla v roce 2015 a byla nachystána k porodu ve švédské nemocnici. Po úporně dlouhé době plné bolestí si porodní asistentka všimla, že její dítě není v dobré poloze a přivolala na pomoc porodníka.
Kvůli porodnosti jsou v Mongolsku přeplněné školy. O místa ve školkách se losuje |
Lékař novorodičce okamžitě začal dávat instrukce a ujištění o stavu dítěte, ale ve švédštině. Naštěstí s nimi byla na porodním sále i Oksana Kornienková, která pracuje jako porodní dula a kulturní překladatelka pro neziskovou organizaci pomáhající těhotným imigrantkám. Poslouchala lékaře a okamžitě překládala Hussienové všechny instrukce do arabštiny.
„Byl to typický příklad porodu, kde nakonec dopadlo vše dobře hlavně díky tomu, že dula mohla vše vysvětlit,“ uvedla pro deník The New York Times Elisabeth Oskarssonová, porodní asistentka, která byla u porodu Hussienové. „Myslím, že nastávající matce velmi pomohlo, že dula byla na místě s ní.“
Ve Švédsku nepřivádí na svět děti lékaři, ale porodní asistentky. Pediatři a porodníci jsou na sál přizváni pouze v případě komplikací. Kulturní překladatelky jsou však relativně novým konceptem. Jejich prací není jen být speciálně vyškolenými pracovnicemi, které poskytují především psychickou oporu novorodičce, ale také pomáhají překonat kulturní a jazykovou bariéru mezi lékaři a migranty během porodu. A jejich role začíná být ve Švédsku čím dál více potřebná.
Minulý rok totiž 28 procent všech dětí přivedly na svět ženy, které pocházejí z jiných zemí. Podle výzkumů navíc imigrantkám ze zemí s nízkými příjmy hrozí šestkrát vyšší riziko, že zemřou na následky komplikací při porodu, než Švédkám. Zároveň mají i větší pravděpodobnost otravy krve či krvácení.
„Právě komunikace je jedním ze způsobů, jakým lze těmto problémům předejít,“ tvrdí lékařka Annika Esscherová. Duly, které pomáhají překonat kulturní bariéru, jsou ve Švédsku sice relativně novým, ale rychle se šířícím trendem. Za posledních pár let jich prošlo speciálním vzdělávacím kurzem téměř dvě stě a bezplatně jsou k dispozici v několika velkých městech pro ženy, které nemluví švédsky.
Podle Jennie Dalsmarkové, která založila v roce 2017 tréninkové centrum pro duly v Halmstadu na jihozápadě Švédska, pomáhají „porodní koučky“ předejít komplikacím při porodu, ale také s orientací ve švédském zdravotnictví a s běžnými rutinními kontrolami.
Strach z bití u porodu
„Jeví se nám jako logické investovat do lepší péče pro ženy, které neznají jazyk,“ vysvětluje své pohnutky Dalsmarková s tím, že právě komunikace může často pomoci.
„V mnoha místech světa si žena s sebou nemůže vzít k porodu nikoho,“ řekla médiím Ulrica Askelofová, která trénuje duly ve Stockholmu. „Když se žena bojí, neproudí do těla dostatek oxytocinu, který porod ulehčuje.“
V roce 2015, kdy migrační krize dosahovala vrcholu, zavítalo do Švédska přes 160 tisíc migrantů. Pro porodní asistentky tehdy bylo velice složité vysvětlovat ženám mnoho odlišností, například to, že u porodu mohou křičet a nebudou za to bity, což si mnohé mylně myslely. Dále si pak musely zvykat i na fakt, že si mohou říct, co jim je, a není pohodlné. I to může podle odborníků často přispět k lepšímu průběhu porodu.
