Muzeum vysídlenců v Berlíně by mohlo mít také expozici o masakru v Ústí

Na vzniku návrhu se podíleli i čeští vědci, řekl předseda německo-české a německo-slovenské komise historiků Martin Schulze Wessel.

Podle něj historiky k vypracování vlastní koncepce přivedla dosavadní nefunkčnost správní rady nadace Útěk, vyhnání, usmíření, která má na chystané výstavní centrum nedobrovolných exodů ve 20. století dohlížet.

Místo přípravy jeho obsahu ale vedou členové rady na veřejnosti spory o její obsazení, které naposledy vyústily v odchod zástupců Ústřední rady Židů v Německu. Na přelomu roku kvůli tomu vědeckou radu nadace opustili zahraniční experti, včetně české historičky Kristiny Kaiserové.

Vyhnanci a genocida

Koncepce navrhovaná odborníky na dějiny má dva stěžejní body. "Vyhnání a útěk musí být ukázány v kontextu druhé světové války a musí být chápány jako reakce na násilné praktiky, které za druhé světové války páchalo Německo," vysvětlil Schulze Wessel.

"Druhá věc je, že se musí rozlišovat mezi vyhnáními, která byla násilnými činy, a jinými formami násilí za druhé světové války, jako byly šoa (likvidace Židů) nebo Generální plán Východ (genocida obyvatel východní Evropy), které byly systematické a měly od začátku sklon k vraždění," doplnil profesor mnichovské univerzity Ludvíka Maximiliána.

Tím se podle historiků zabrání tomu, aby se expozice nesoustředila hlavně na německé oběti válečných a poválečných odsunů, a nezmenšovala se tak vina Němců, jak se obávají někteří kritici vysídleneckého střediska.

Setkání a usmíření

"Chceme vytvořit výstavu, která ukáže, jak státní místa vyhnání prováděla, ale i jak se k němu stavělo obyvatelstvo. Chceme zdůraznit také chování některých etnických skupin a představit perspektivu setkávání se a usmíření," přiblížil Schulze Wessel úvahy historiků. Zdůraznil přitom, že jejich příspěvek je jen návrh, který má rozproudit diskuzi o této otázce.

"Chtěli jsme vyslat signál politikům a veřejnosti, že fundovaná výstava a mezinárodní dialog jsou možné. Doufáme, že tento signál bude pochopen, a pak musí přijít nový začátek v uvažování nadace," podtrhl.

Impulz podle něj vzešel i od českých vědců zastoupených v německo-české a německo-slovenské komisi historiků. "Koncept jsme vypracovali v rámci iniciativní skupiny v Německu, diskutovali jsme ale s našimi českými partnery v německo-české komisi historiků a dostali jsme od nich důležité podněty," doplnil Schulze Wessel.

Expozice o vyhnání z Ústí

Jedním ze zúčastněných českých historiků podle něj byla i Kaiserová, která je s výsledkem práce německých kolegů spokojená. "Je tam sice ještě o lecčems diskutovat, ale ta koncepce je v pořádku," řekla dnes telefonicky Kaiserová.

Samotná expozice má být podle německých historiků určená hlavně mladé generaci. Měla by prezentovat deníky, dopisy a videa s výpověďmi lidí, kteří tehdejší události zažili. Jaká byla situace v jednotlivých částech Evropy, by němečtí historici rádi ukázali na konkrétních příkladech sedmi až 12 měst.

Jedním z nich by mělo být i Ústí nad Labem jako dějiště známého masakru během vysídlování sudetských Němců v červenci 1945. Z tehdejšího Československa bylo po válce vystěhováno okolo třech milionů Němců.