Třetí den summitu EU skončil bez dohody, rozhovory trvaly 20 hodin. Lídři se opět sejdou odpoledne |
„Jednání jsou stále velmi obtížná,“ poznamenal kolem půlnoci jeden z diplomatů, kterého cituje server Politico. „Šetrné státy to dál blokují. Kurz neposlouchá,“ řekl diplomat, podle něhož nizozemská a rakouská delegace využívá požadavek na dodržování vlády práva k blokování diskusí. K takzvaným šetrným zemím, které chtějí, aby navrhovaný fond obnovy obsahoval co nejméně grantů a aby v něm naopak byla posílena úloha úvěrů, patří vedle Nizozemska a Rakouska i Dánsko a Švédsko.
Když kancléř Kurz v jednu chvíli opustil jednání, aby si zatelefonoval, Macron okamžitě zareagoval. „Vidíte? Jemu je to jedno. On ostatní neposlouchá, má špatný přístup. Stará se o svůj mediální obraz a basta,“ citují diplomaté francouzského prezidenta.
  |
Macron „bouchnul pěstí do stolu,“ popsal další z diplomatů. Francouzský prezident se setkal se švédským premiérem Stefanem Löfvenem, aby pokračoval v bilaterálních jednáních.
Někteří diplomaté rovněž tvrdí, že zmíněná „šetrná čtyřka“ už nedrží tak pohromadě. Nizozemsko a Rakousko podle nich dál odolávají a nechtějí přistoupit na kompromis ohledně výše grantů. Naopak Dánsko je „celkem bez problémů“ a Švédsko „dělá pokrok“ směrem ke kompromisu, cituje Politico dalšího z diplomatů.
Jednání v Bruselu pokračují, lídři EU diskutují o kompromisní variantě fondu obnovy |
„Ti, kteří odolávají, posouvají diskusi k otázce vlády práva ve snaze odpoutat pozornost od grantů, poznamenal diplomat. Podle něj je ale stále možné, že summit skončí dohodou. Spojování peněz s dodržováním vlády práva je požadavek, který je namířen zejména vůči Maďarsku a z části i vůči Polsku. Právě s těmito dvěma zeměmi vede Evropská komise (EK) řízení kvůli porušování evropských hodnot.
Objem fondu obnovy byl stanoven na bezprecedentních 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Návrh Evropské komise předpokládal, že 500 miliard eur bude ve formě grantů a 250 miliard eur ve formě půjček. Čtveřice šetrných zemí ale podle diplomatů žádá snížení podílu grantů pod 400 miliard eur. To je nepřijatelné pro země, jako je Itálie nebo Španělsko, které jsou krizí zasaženy nejvíce a které chtějí co nejvíce pomoci v grantech.
Macron za použití barvitého jazyka také současné vyjednávání a postoj takzvané šetrné čtyřky přirovnal k postoji Británie, když ji vedl premiér David Cameron a když se také vyjednávalo o unijním rozpočtu. Je to podle něj ten samý postoj, který vedl ke špatnému konci.
„Můžete mě s mými granty klidně považovat za cvoka, ale i Angela je na mé straně,“ řekl v jednu chvíli Macron, což část vyjednavačů rozesmálo, údajně i samotnou kancléřku Angelu Merkelovou. Německo a Francie podporují návrh Evropské komise a v zásadě souhlasí s jejím původním návrhem, aby na granty šlo 500 miliard a na úvěry zbylých 250 miliard eur.
Část zemí se však obává společného zadlužení, protože komise by si oněch 750 miliard eur vypůjčila na kapitálových trzích a za tento dluh by ručily všechny členské země EU. Získané peníze by potom komise rozdělila mezi jednotlivé unijní země podle klíče, o kterém se ale na jednání v Bruselu stále ještě nerozhodlo.
