Ruské obrněné transportéry se daly na Krymu do pohybu

Napjatá atmosféra kolem ukrajinského Krymu výrazně vzrůstá. Desítky neznámých ozbrojenců obsadily budovy regionálního parlamentu a vlády, na kterých vzápětí zavlály ruské vlajky. Odpoledne pak parlament tohoto regionu se silnou ruskou menšinou schválil referendum o posílení autonomie Krymu. Má se konat 25. května, tedy souběžně s předčasnými volbami ukrajinského prezidenta.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo do pohotovosti bojové stíhačky podél hranic s Ukrajinou. Kyjev Moskvu varoval, že jakýkoli pohyb ruských jednotek na krymském území mimo Sevastopol bude považovat za akt agrese. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si povolalo ke konzultacím šéfa ruské diplomatické mise v Kyjevě.

Obě krymské parlamentní budovy, ve kterých se útočníci v blíže neupřesněných uniformách zabarikádovali, obklíčila policie. Do pohotovosti byly uvedeny všechny policejní síly včetně speciálních jednotek, oznámil bez dalšího upřesnění ukrajinský prozatímní ministr vnitra Arsen Avakov. "Provokatéři se dali do pohybu. Je třeba zachovat chladnou hlavu," dodal podle agentury AFP ministr.

Šéf krymské autonomní vlády Anatolij Mogiljov řekl, že v průběhu noci dorazilo k budovám parlamentu a vlády asi 50 mužů, kteří dnes brání zaměstnancům ve vstupu. Útočníci podle něj mají moderní zbraně. Mogiljov zároveň bez dalšího upřesnění dodal, že krymské úřady se chystají přijmout jistá opatření.

"Bylo mi řečeno, že budovy parlamentu a rady ministrů okupují ozbrojenci v uniformách bez viditelných insignií," citoval Interfax vůdce místní menšiny krymských Tatarů Refata Čubarova, který o zprávě informoval jako první na svém facebookovém profilu.

Ruská agentura Interfax s odvoláním na blíže neupřesněné místní zdroje uvedla, že budovy krymského parlamentu a vlády kontrolují zástupci sebeobrany rusky mluvících obyvatel Krymu.

Krymská vlajka a transparent s nápisem "Krym Rusko" na barikádách u budovy regionálního parlamentu v krymském správním středisku Simferopol.

Ukrajinští policisté v krymském Simferopolu stojí u transparentu "Krym Rusko", který zde vztyčili proruští demonstranti.

Rusko: Své spoluobčany budeme bránit

Ruské ministerstvo zahraničí krátce poté zdůraznilo, že bude všude tvrdě bránit zájmy svých spoluobčanů. "Ruské ministerstvo zahraničí bude nadále chránit na mezinárodní scéně práva svých spoluobčanů. Bude tvrdě a nekompromisně reagovat, když tato práva budou porušována," uvedl úřad.

Nedlouho nato pak přinesla agentura Interfax zprávu, že útočné stíhací letouny v západním pohraničí ruska, kde země hraničí i s krizovou Ukrajinou, byly uvedeny do bojové pohotovosti. "Naše bojové letouny provádějí neustálé vzdušné hlídky v příhraničních regionech," citoval Interfax ministerstvo.

Ukrajinský úřadující prezident Turčynov v ukrajinském parlamentu varoval ruské armádní jednotky na Krymu, aby neopouštěly svou tamní sevastopolskou základnu. Kyjev rovněž prohlásil, že jakýkoli pohyb ruských jednotek na Krymu mimo jejich černomořskou základnu v Sevastopolu bude považovat za akt agrese. Moskva se musí dodržet pravidla dohody, na jejímž základě může mít Rusko svou flotilu v Sevastopolu do roku 2042.

Kyjev si povolal ruského diplomata

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si po událostech v Simferopolu povolalo ke konzultacím šéfa ruské diplomatické mise v Kyjevě, chargé d'affaires Andreje Vorobjova, a vyzvalo Moskvu k respektování ukrajinské nezávislosti a územní celistvosti ze strany Ruska.

Rusko momentálně v Kyjevě nemá velvyslance. V neděli ho odvolalo do Moskvy ke konzultacím právě kvůli zhoršující se situaci na Ukrajině a potřebě komplexní analýzy situace.

Moskva přitom ve středu nařídila prověrku bojové pohotovosti části vojsk a dnes ruské ministerstvo obrany oznámilo, že bojovou pohotovost mají i útočné stíhací letouny v západním pohraničí Ruska.

Ruská agentura Interfax uvedla, že budovy krymského parlamentu a vlády kontrolují zástupci sebeobrany rusky mluvících obyvatel Krymu.

Ukrajinská generální prokuratura zahájila vyšetřování možného "teroristického aktu" na Krymu. Upřesnila, že nočního obsazení budov se účastnily dvě skupiny deseti až 15 neznámých ozbrojených osob.

Krymský parlament v Simferopolu v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven kvůli událostem v Kyjevě toto autonomní území odtrhnout od Ukrajiny a přičlenit ho k Rusku. Navíc panují obavy, že ruskojazyčný východ Ukrajiny neuzná autoritu nového prozatímního vedení země.

Regionální konflikt?

Ve středu se ve správním středisku autonomního Krymu Simferopolu odehrál střet mezi krymskými Tatary a proruskými přívrženci. Násilnosti, kterými vyvrcholily tatarská manifestace na podporu nové ukrajinské vlády a proruská demonstrace, si vyžádaly asi 30 zraněných - více čtěte ZDE.

Podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského by obsazení vládních budov ozbrojenci na Krymu mohlo vyústit až v regionální konflikt.

"Je to radikální krok a varuji všechny, kteří to učinili, a ty, kdo jim dovolili to učinit, protože takto začínají regionální konflikty. Je to velmi nebezpečná hra," prohlásil Sikorski.

Krymští Tataři, kteří se aktivně podíleli na protestech proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče, mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu, který je za druhé světové války nechal z poloostrova masově deportovat.

Na strategicky důležitém Krymu, který je i základnou ruské černomořské flotily, se zřejmě nejvýrazněji rýsuje rozdělení Ukrajiny poté, co protestní hnutí donutilo Janukovyče k útěku. Situace budí obavy, že východ země neuzná autoritu nového prozatímního vedení země.

 Krymský parlament ve čtvrtek vypsal na 25. května referendum o výrazném posílení autonomie Krymu. Informovala o tom agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na mluvčí Nejvyšší rady Krymské autonomní republiky Olgu Sulnikovou. Žádné podrobnější informace ale nejsou k dispozici, hlasování se totiž konalo v budově obsazené neznámými ozbrojenci.

Pro uspořádání referenda o "zdokonalení statusu a pravomocí" Krymu podle Sulnikové zvedlo ruku 61 ze 64 poslanců. Krymský parlament má celkem sto poslanců. Otázka, na niž mají voliči odpovědět buď ano, nebo ne, zní: "Krymská autonomní republika má státní nezávislost a je součástí Ukrajiny na základě dohod a smluv." Termín uspořádání referenda se shoduje s termínem předčasných prezidentských voleb, který stanovil ukrajinský parlament poté, co v sobotu z úřadu sesadil proruského prezidenta Vladimira Janukovyče.

Agentura Interfax-Ukrajina upozornila, že ověřit počet poslanců, kteří byli hlasování o referendu přítomni, není možné. Ozbrojenci, kteří sídla krymského parlamentu a vlády obsadili časně ráno a vyvěsili na nich ruské vlajky, totiž poslancům při vstupu dovnitř odebrali veškeré komunikační prostředky. Někteří zákonodárci se proto mimořádného zasedání odmítli zúčastnit. Nedostupné jsou rovněž všechny telefony v budově a mimo provoz je i webová stránka sněmu.