14. října 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Na Sibiři rychle taje permafrost. Půda odhaluje zbytky živočichů, jejich rozklad produkuje velké množství metanu

Sibiřská tajga. ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sibiřská tajga. ilustrační snímek | foto: Bronconamiestohotela.COM

Praha Vlivem globálního oteplování roztává sibiřský permafrost, který v sobě ukrývá mrazem zakonzervované ostatky živočichů a rostlin včetně pradávných mamutů. Ty se vlivem tající zmrzlé půdy dostávají na povrch, kde se začnou při kontaktu se vzduchem rozkládat a vypouštět do ovzduší vysoké koncentrace metanu - skleníkového plynu, který je vedle oxidu uhličitého zodpovědný za oteplování naší planety.

Proces rozkladu organické hmoty navíc doprovází nepříjemný zápach. Ten vzniká proto, že až nyní se rozkládají části těl, které byly do té doby mrazem a ledem zakonzervované. Všechno ještě zhoršuje nový fenomén „lovců mamutích klů“. Ti zjistili, že odtávající permafrost odhaluje kromě jiného i mamutí kly velkých rozměrů, které díky mrazu přežily ve skvělé podobě a obstojně dokážou konkurovat klům sloním. 

„Vzhledem k tomu, že byly kly mrazem tak skvěle konzervovány, spousta mamutích klů je v tak skvělém stavu, že je těžké je rozpoznat od sloních. V Číně je slonovina stále žádaná jak pro umělecké vyřezávání, tak pro tradiční medicínu,“ vysvětlil pro deník The Washington Post reportér Anton Troianovski. Upozorňuje, že jde i v tomto případě většinou o černý trh, na kterém lze vydělat velké jmění. „Pokud člověk najde kel v dobrém stavu, může na něm lehko vydělat i více než 10 tisíc dolarů,“ dodává. Právě vidina rychlého a velkého výdělku se stala hnacím motorem „mamutí mánie“, kdy vyráží hledat mamutí ostatky i naprostí amatéři.

„Lovci mamutích klů“ však nečekají, až se kly samy na povrchu vlivem tání permafrostu objeví, naopak permafrost hledači vědomě ničí. Odeberou si kly a zbytek ostatků zůstane odhalený na místě.

Voda plná metanu

Vědci na Sibiři také objevili oblast, kde se moře doslova „vaří“ metanem, neboť permafrost se nachází i pod mořskou hladinou a uvolněný metan se dostává na hladinu v podobě bublin.

Zmrzlé metanové bubliny.

Zmrzlé metanové bubliny.

Tým vědců z Tomské polytechnické univerzity v Rusku zkoumal oblast na východě Arktidy, která byla již dříve svými „metanovými fontánami“ známá. Zaměřili se na enviromentální následky tání permafrostu pod oceánem. Překvapilo je však území, kde se voda „vařila“ metanovými bublinami a koncentrace plynu byla přímo v místě fontány dokonce devětkrát vyšší než je globální průměr, v okolí fontány byly hodnoty vyšší šestkrát až sedmkrát. „Nikdy předtím nikdo takové hodnoty nenaměřil,“ řekl podle serveru Newsweek vedoucí vědeckého týmu Igor Semiletov.

Podobné metanové bubliny vznikají i na místech, kde dříve voda nebyla, ale objevila se až táním permafrostu. Poté to může vypadat, jako by byla země z želatiny.

Permafrostem se nazývá permanentně zmrzlá půda, někdy až desítky tisíc let. Permafrost v sobě doslova konzervuje organický materiál. Tím, že půda vlivem oteplování taje, tento materiál se začne rozkládat a vypouštět do ovzduší metan – skleníkový plyn mnohem silnější než oxid uhličitý. Tím, že světové teploty stoupají, vědci očekávají, že bude permafrost dále odtávat, do ovzduší bude vypuštěno více metanu, což způsobí další oteplování.

Silnice a domy se propadají

Velká část Sibiře je právě tímto permafrostem pokryta a již nyní její obyvatelé pociťují změny, kterým se musí přizpůsobovat. Toto území se totiž ohřívá mnohem rychleji než jinde na planetě. Vědci varují, že planeta nesmí překročit oteplení o více než 1,5 stupně, sibiřské teploty tento limit však již překonaly. 

Podle analýzy deníku The Washington Post se východní část Sibiře zvaná Yakutia od preindustriálních dob oteplila o 3 stupně Celsia. To je zhruba třikrát více než je globální průměr.

Pro 5,4 milionu ruských obyvatel, kteří na permafrostové půdě žijí, je nové klima nepříjemnou přítěží pro jejich živobytí. Například v roce 2017 klesl podíl orné půdy o více než polovinu, uvádí The Washington Post. Stoupající hladiny řek a jezer doslova „požírají“ krajinu kolem sebe. Obyvatelé těchto oblastí jsou často nuceni migrovat z venkova do měst. Silnice i domy se totiž doslova propadají pod tající půdou a vznikajícími mokřady a jezery.

Tereza Štěpařová

Autor

Tereza Štěpařovátereza.steparova@seznam.czČlánky
Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Prof. Vladimír Tesař, zakladatel a přednosta Kliniky nefrologie 1. Lékařské... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Hra o 80 tisíc: kolik peněz navíc mohou rodiče získat a jak to udělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Rodičovský příspěvek se od ledna zvýší ze současných 220 tisíc korun až na celkových 300 tisíc. MF DNES přináší návod –...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

Test celoročních pneumatik | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....