2. srpna 2017 14:12 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Na Sibiři taje permafrost. Hroutí se silnice, propadají domy, může i zrychlit oteplení Země

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 66Diskuse
Podzimní tajga, spojení překrásných jemných barev a drsné přírody | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Podzimní tajga, spojení překrásných jemných barev a drsné přírody | foto: Bronconamiestohotela.COM

MOSKVA/PRAHA Na severu Sibiře vznikají vlivem stoupající teploty obrovské krátery, o jejichž původu se zatím jen spekuluje. Dlouhodobě zmrzlá půda, tzv. permafrost, začala tát. Vést by to podle expertů mělo k masivním změnám v místní krajině a podnebí, ale i na celém světě. Tání může ohrozit i lidské životy v oblastech, kde ničí infrastrukturu i obydlí tamních obyvatel.

„Naposledy permafrost roztál před 130 tisíci lety. Tání ostatně může být přirozeným jevem způsobeným změnami v oběžné dráze zeměkoule,“ řekl profesor ústavu věd o Zemi na oxfordské univerzitě Gideon Henderson americké stanici CNBC.

„Skutečně bezprecedentní je ale rychlost tohoto tání. Oteplování, k němuž došlo minule, trvalo přes tisíc let,“ dodal vědec. Nyní podle něj sledujeme mnohem rapidnější kolaps permafrostu, který bude mít zcela jistě významný dopad na stav klimatu.

Za normálních podmínek permafrost napomáhá regulaci uhlíku v atmosféře. Uhlík, který je vypouštěn při spalování fosilních paliv, v sobě totiž ve značném množství skladuje. Dosud udržovaný rovnovážný stav ale může být v případě Sibiře brzy prolomen. „Vypouštění uhlíku z tajícího permafrostu do budoucna ještě urychlí globální oteplování,“ tvrdí Henderson. Vzniká tak začarovaný kruh. Rychlejší oteplení povede k dalšímu tání permafrostu.

Šestaosmdesátkrát horší než oxid uhličitý

Od roku 2014 bylo na severu Sibiře objeveno několik masivních sníženin, tzv. závrtů. Ten úplně první údajně dosahoval šířky patnácti metrů. „Existuje několik hypotéz ohledně toho, jak tyto krátery vznikají, ale žádná z nich nebyla potvrzena,“ uvedl podle americké televize Vladimir Romanovsky, profesor geofyziky na Aljašské univerzitě ve Fairbanks. „Všechny hypotézy ovšem pracují s faktem, že teplota v této oblasti stoupá,“ vysvětlil.

Kráter na Sibiři způsobený výbuchem plynu nahromaděného pod trvale zmrzlou...

Kráter na Sibiři způsobený výbuchem plynu nahromaděného pod trvale zmrzlou půdou.

Také vznik kráterů by mohl mít zásadní dopad nejen na obyvatele Sibiře, ale i na životní prostředí celkově. Podle jedné z teorií totiž vznikají vybuchováním fosilních plynů, které jsou v permafrostu uvězněny a nemohou tedy uniknout ven. Během výbuchu jsou vypouštěny oxid uhličitý a metan, patřící mezi tzv. skleníkové plyny.

Metan je přitom ještě nebezpečnější než oxid uhličitý. V horizontu sta let zahřívá podle tradičních odhadů planetu čtyřiatřicetkrát více. Takové odhady sice ignorují skutečnost, že se metan v atmosféře po 10 až 20 letech rozkládá právě na méně nebezpečný oxid uhličitý, jeho vliv však rozhodně není o to méně zanedbatelný.

I toto patří k cestování. V mrazivém Kazachstánu se nám zlomila zadní poloosa.
Dojeli jsme do města Tynda, cíl naší náročné cesty přes ruskou tajgu. Konečně v...

Podle Mezivládního panelu pro změny klimatu je v průběhu dvaceti let zahřívací potenciál metanu šestaosmdesátkrát vyšší než u oxidu uhličitého. „Zatím nedokážeme odhadnout, kolik metanu je do atmosféry vypouštěno, protože nevíme přesně, jak dochází ke vzniku kráterů,“ popsal Romanovsky.

Jeho kolega Henderson tvrdí, že vědci si nejsou jisti ani množstvím a druhem unikajících plynů – konkrétně tím, zda se metan rozkládá na oxid uhličitý předtím nebo až poté, co je vypuštěn do ovzduší.

Železnice se hroutí, silnice se rozpadají

Tání permafrostu již teď zásadně ovlivňuje život lidí na severu Sibiře. „Infrastruktura v oblasti permafrostu je závislá na zmrzlé půdě,“ tvrdil Henderson. „Když roztává, železnice se hroutí, silnice se rozpadají, budovy se propadávají do země. Děje se to už teď,“ varoval. Ohrožení dopravy se podle něj bude s dalším táním postupně zvyšovat a může představovat problém i pro hlavní průmyslové oblasti včetně ropných a plynových polí.

Pokud je navíc pravda, že krátery vznikají výbuchem plynu, může podle Romanovského dojít i k lidským obětem. Ruská vláda a místní firmy, především společnosti zabývající se těžbou plynu, podle něj nicméně poskytují finance pro další výzkum tohoto jevu.

Kristýna Kutnarová
  • 66Diskuse