Prvním evropským "prezidentem", který bude šéfovat vrcholným schůzkám EU, bude belgický premiér Herman Van Rompuy. "Ministryní zahraničí" EU, která bude mít na starosti unijní diplomacii, bude zase dosavadní britská eurokomisařka pro obchod Catherine Ashtonová.
V obou případech jde v porovnání s některými jinými adepty, o jejichž jménech se v minulých týdnech spekulovalo, spíše o méně výrazné či známé osobnosti. Zmiňováno bylo třeba jméno bývalého britského premiéra Tonyho Blaira či lucemburského ministerského předsedy Jeana-Clauda Junckera.
"Určitě nás bylo víc, kteří si možná představovali na pozici předsedy Evropské rady člověka, který je světoznámý," poznamenal slovenský premiér.
Zklamaný výběrem belgického premiéra však prý i tak není. Šéf slovenské vlády, jehož strana Směr se řadí k evropským socialistům, také dodal, že byla dohoda, že unijního "prezidenta" vyberou evropští lidovci, tedy nejsilnější evropské středopravicové seskupení. Socialisté naopak vybírali adepta na post "šéfa diplomacie", tedy vysokého komisaře EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
"Byla i diskuze na téma výrazných osob v rámci Evropské unie," řekl Fico v reakci na dotaz, zda si Evropa nevybrala ve světě nepříliš známé a nevýrazné osobnosti. "Promiňte, ale řeknu to tak, jak to bylo řečeno, ale sarkasticky se připomínalo i jméno Václava Klause, pokud jde o známost v rámci Evropské unie," podotkl Fico.
Klaus je známým kritikem fungování EU, přenášení pravomocí na Brusel či třeba lisabonské smlouvy o reformě EU, která právě s oběma novými funkcemi počítá. Dlouho se také zdráhal podepsat "Lisabon" a nakonec si Praha na jeho naléhání vymohla výjimku z listiny základních práv EU, která by se vstupem smlouvy v platnost stala pro ČR právně závaznou.
