Prohlášení nezávislosti v sobotu odpoledne přečetl před shromážděným davem v Jubě, hlavním městě nového státu, předseda jihosúdánského parlamentu James Wani Igga. Vzápětí byla vztyčena vlajka nového státu a první jihosúdánský prezident Salva Kiir poté podepsal prozatímní ústavu a složil slavnostní přísahu.
"My, demokraticky zvolení zástupci lidu, tímto prohlašujeme Jižní Súdán za nezávislý a svrchovaný stát," přečetl z deklarace nezávislosti předseda zákonodárného sboru.
"Nikdy se nepodrobíme, nikdy," skandovaly pak tisícovky lidí při prvním vztyčování vlajky nového státu. Někteří i plakali. Dav rovněž jásal, když Kiir odhalil obrovskou sochu hrdiny občanské války Johna Garanga, jenž podepsal mírovou smlouvu se severem.
Ceremonie se účastní řada zahraničních hostů, včetně generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna. Jižní Súdán jako nezávislý stát již uznalo několik zemí včetně USA, Británie a Německa.
Konflikt muslimů a křesťanůJihosúdánci se vyslovili pro nezávislost v lednovém referendu, které se konalo jako součást mírové dohody z roku 2005. Ta ukončila občanský konflikt mezi súdánským severem a černošským jihem, jehož obyvatelé se hlásí ke křesťanství a tradičním náboženstvím, zatímco obyvatelé severu k islámu. Za války zahynuly asi dva miliony lidí. K plánovaným sobotním oslavám se později připojí světoví státníci včetně generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna. Přítomen má být také súdánský prezident Umar Bašír nebo bývalý americký ministr zahraničí Colin Powell. |
Jižní Súdán je sice samostatný stát, ale zevnitř ho rozežírá válka. Řešit musí i to, jak bude bez ropovodů na severu dopravovat ropu. V devíti z deseti států tvořících Jižní Súdán se navíc válčí. Vláda má plné ruce práce, aby zemi, která se definitivně oddělila od severu, udržela pohromadě.
Vlajka, hymna a spousta problémů
Nové zemi na mapě Afriky dalo vzniknout referendum, které se v súdánských státech uskutečnilo letos v lednu. Sever se s tím dodnes nesmířil, hlavně proto, že jih disponuje nesporně většími ložisky ropy (odhady, které berou v potaz zemi jako celek, mluví až o třech čtvrtinách veškerých zásob). A přesně to v pátek neopomněl zdůraznit i prezident Súdánu (původního na severu) Umar Bašír.
"Dali jsme jim celý stát i s tunami ropy. Stačí jen nastartovat," pronesl Bašír uštěpačně.
Nová země má novou vlajku, hymnu i prezidenta, kterým byl zvolen šéf Lidové osvobozenecké armády Salva Kiir Mayardit. A do vínku dostala i spoustu problémů, ze kterých se podle všeho jen tak nevymaní.
Kudy bude proudit ropa?
Se severem vedeným Bašírem bude muset řešit, jak dál s vytěženou ropou, na níž je jih doslova životně závislý (ropa představuje 98 procent příjmů). Problém je v tom, že ropovody vedou na sever, do přístavu k Rudému moři. Jih se proto bude muset se severem dohodnout, kolik mu bude za dopravu ropy odvádět. Pokud mu vůbec sever umožní, aby svou ropu dopravoval dál přes přístav na pobřeží Rudého moře.
Jih se pro jistotu připravil i na variantu, že by mu sever zavřel kohouty. "Výpadek příjmů můžeme ze začátku řešit půjčkou, máme se totiž čím zaručit. Klíčová jsou ložiska ropy, a ta my máme. Obrovská ložiska," nechal se slyšet ministr energetiky Arkangelo Okwang.
Další variantou je podle něj dopravovat ropu k moři přes Keňu, o čemž prý už Súdánci jednají s dceřinou společností japonské automobilky Toyota, jednou z mnoha firem, které v Africe sondují možnosti těžby surovin.
