Na Ukrajině se dál střílí, separatisté si kladou nové podmínky příměří

O neustávajících ozbrojených střetech informují jak ukrajinská, tak ruská média. U města Debalceve, strategicky důležité železniční křižovatky, jsou údajně boje silnější než před příměřím. Přestřelky pokračují u Horlivky, Mariupolu a Doněcka.

Vzájemné obviňování

Podle mluvčího donbaských povstaleckých vojsk Eduarda Basurina narušily ukrajinské jednotky za posledních 24 hodin příměří sedmadvacetkrát. Nejsilnější incidenty prý vzbouřenci zaznamenali u Doněcka, Horlivky a Dokučajevska, který leží na frontové linii jižně od Doněcka. K Artemivsku a Luhansku údajně armáda stahuje těžké dělostřelectvo a raketomety Grad.

(͡๏̯͡๏) Heavy shelling as rebels keep pressure on Ukraine's Debaltseve: VUHLEHIRSK, Ukraine (Reuters) - Separa... http://t.co/stDqu1KsEy

— Woody (@Harley_Woody) 16. Únor 2015

Na východním předměstí azovského přístavu Mariupolu se podle Basurina vojáci v noci pokusili prorazit povstalecké linie. Do bojů u obce Šyrokyne, prakticky srovnané se zemí při minulých bojích, se prý zapojují zejména ukrajinské dobrovolnické prapory Azov a Dněpr. Armáda ztratila jednoho muže, na 90 vojáků bylo zraněno, řekl povstalecký mluvčí. Ztráty na straně separatistů se prý upřesňují.

DOHODA O PŘÍMĚŘÍ Řešení ukrajinské krize ve třinácti bodech. Přečtěte si text dohody z Minsku Mírotvůrci z Minsku? Příměří může zmařit jediný výstřel, varuje expert Vladimir Putin, Petro Porošenko, Angela Merkelová a Francois Hollande na jednání v Minsku

Z hrubého porušování klidu zbraní v pondělí naopak obvinila povstalce ukrajinská armáda. Vojenský analytik Dmytro Tymčuk oznámil, že povstalci stahují jednotky k městu Horlivka, kam se prý přesouvají i obrněné útvary posílené ruskými vojáky. K nasazení jsou podle Tymčuka připraveny dvě minometné baterie, šest houfnic, 25 tanků a téměř tisícovka bojovníků.

Kritická je podle Tymčuka situace u Debalceve, kde povstalecké oddíly obklíčily několikatisícovou ukrajinskou posádku. Separatisté bez přestávky ostřelují armádní postavení, ale i civilní objekty, a pokoušejí se město dobýt. „Palba je občas silnější, než tomu bylo před vyhlášením příměří,“ tvrdí Tymčuk.

Do Debalceve se v neděli marně pokoušel proniknout tým evropských pozorovatelů, kterému nakonec cestu přehradily vzbouřenecké oddíly. Mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v pondělí oznámila, že se o cestu do obklíčeného města v nejbližší době pokusí znovu.

WAR IN UKRAINE - MAP OF MILITARY OPERATIONS IN EASTERN UKRAINE 15/02/2015 Part 2: http://t.co/hS0w0ril04 via @YouTube

— Ukraine Today (@UkraineTodayNew) 15. Únor 2015

VZBOUŘENCI SI KLADOU PODMÍNKY Povstalci na východě Ukrajiny ohlásili nové podmínky pro klid zbraní, které jdou za rámec minských mírových dohod z minulého týdne. Ve společném prohlášení je v pondělí zveřejnili vyjednavači povstaleckých "lidových republik" Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo. Separatisté žádají ukrajinskou neutralitu a oficiální odvolání takzvané protiteroristické operace, kterou proti separatistickým oddílům vedou vládní jednotky. "Žádáme zrušení dekretu politického a vojenského vedení Ukrajiny o takzvané protiteroristické operaci. Dokud existují tyto ostudné a zločinecké rozkazy, které způsobily smrt tisíců lidí a strašlivé škody, žádné skutečné příměří není možné. Zrušení dekretu by bylo projevem pokání kyjevské vládnoucí oligarchie. O případném odpuštění pak rozhodne lid Donbasu," stojí v dokumentu. Reprezentant doněckých separatistů Denis Pušilin. "Protiteroristickou operaci" vyhlásila ukrajinská vláda na východě země krátce po zahájení proruské vzpoury loni na jaře. Dekret zmocňuje vojenské a bezpečnostní složky k zásahům, které v mírových podmínkách zákony neumožňují. Rusko například obdobné opatření pravidelně vyhlašuje na severním Kavkazu při raziích proti islamistům. Další novou podmínkou separatistů pro dodržování klidu zbraní je ukrajinská neutralita. "Jakékoli sklouzávání Kyjeva směrem k NATO nebo k jinému protiruskému vojenskému svazku je pro nás nepřijatelné," píše se v prohlášení Pušilina a Dějněga. "V takovém případě okamžitě přerušíme kontakty s Kyjevem a budeme považovat minské dohody za neplatné," uvádějí povstalci. O vstup do NATO, který ukrajinská ústava do loňského převratu zakazovala, nynější kyjevské vedení aktivně usiluje (více zde: Ukrajina se vzdává neutrality. Chceme do NATO, deklaroval parlament) Loni v prosinci prezident Petro Porošenko podpisem stvrdil nový zákon o zrušení neutrality. Předpokládá se, že případné členství v alianci bude podléhat schválení v referendu, k němuž by podle odhadu kyjevských politiků mohlo dojít za šest let. Řada členských zemí Severoatlantické aliance ale s novým rozšířením na východ nesouhlasí. Proti se staví zejména Německo a Francie.

Nová jména na seznamu

EU v pondělí zveřejnila 28 jmen, o něž před týdnem rozšířila svůj seznam protiruských sankcí. Mezi 19 osobami a devíti organizacemi figurují například první náměstek ruského ministra obrany, různí ministři samozvaných separatistických východoukrajinských republik, velitelé jejich ozbrojených skupin či poslanci ruského parlamentu. Sankce vůči těm, kdo porušují ukrajinskou územní celistvost, se tak nyní týkají 151 osob a 37 organizací.

O kroku, který je reakcí na lednové ostřelování ukrajinského přístavu Mariupol, rozhodli ministři zahraničí členských zemí minulé pondělí. Tedy ještě před uzavřením dohody o příměří z Minska. Publikaci a vstup v platnost ale odložili o týden. Zdůvodnění sankcí v některých případech zmiňuje „kampaň ruských sil“ na Ukrajině.

Německá kancléřka Angela Merkelová na čtvrtečním summitu vůdců EU v Bruselu varovala, že pokud nebude příměří vyhlášené na základě dohody z Minsku dodržováno, unie zváží další rozšíření protiruských sankcí.

Nejvýše postavenou osobou z pondělního rozšíření je první náměstek ruského ministra obrany Arkadij Bachin, který se podle unie podílí na podpoře rozmísťování ruských vojsk na Ukrajině. Na seznamu jsou ze stejného důvodu i další náměstek Anatolij Antonov a zástupce náčelníka ruského generálního štábu a ředitel operačního útvaru ruské armády Andrej Kartapolov. Ten se podle názoru unie podílí „na přípravě a provádění vojenské kampaně ruských sil na Ukrajině“.

Další část z 19 jmen rozšíření jsou velitelé separatistických vojenských jednotek, nechybějí mezi nimi známí velitelé vystupující pod přezdívkami Motorola či Givi nebo častý mluvčí doněckých jednotek Eduard Basurin.

Jména některých „pluků“ a „praporů“ zase tvoří podstatnou část z oněch devíti na sankční seznam nově přidaných organizací. Na seznam se dostali také nejrůznější „ministři“ separatistických samozvaných republik.

Z ruských občanů se sankce týkají také poslanců Josifa Kobzona a Valerije Raškina, kteří separatisty aktivně podporují. Jedinou ruskou organizací přidanou nyní na seznam je Hnutí Novorusko, které založil někdejší separatistický vůdce Igor Strelkov a které si za cíl klade také všestrannou podporu separatistických republik na východě Ukrajiny.