„Pokud se agrese proti Íránu bude opakovat, válka se tentokrát rozšíří daleko za hranice regionu a naše zničující údery vás rozdrtí,“ uvedly íránské revoluční gardy.
„Americko-sionistický nepřítel musí vědět, že navzdory ofenzivě, kterou proti nám zahájily dvě nejdražší armády světa, jsme ještě nenasadili plnou sílu,“ dodaly gardy, které jsou nejmocnější složkou íránských ozbrojených sil.
Válku zahájily USA s Izraelem 28. února, údery na Írán zdůvodnily obavami o bezpečnost a snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Tamní teokratický režim ale tvrdí, že o ni neusiluje. Jaderné zbraně má zřejmě i Izrael, ačkoliv to nikdy nepřiznal, ani nevyvrátil.
Teherán v odvetě za americko-izraelské údery útočil na Izrael a země Perského zálivu, kde cílil na místa spojená s USA a průmyslovou, zejména ropnou infrastrukturu. Od 8. dubna platí příměří, ale mírová jednání, která zprostředkovává Pákistán, zatím uvázla na mrtvém bodě. Konalo se zatím jen jedno kolo přímých rozhovorů 11. dubna.
Konflikt si vyžádal tisíce životů, zejména v Íránu a Libanonu, kde proíránské hnutí Hizballáh bojuje s izraelskou armádou. Válka také způsobila mimo jiné výrazný růst cen ropy, což má dopad na další odvětví. Írán totiž od začátku konfliktu blokuje Hormuzský průliv, jímž před válkou procházela asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. USA v odvetě od poloviny dubna blokují íránské přístavy.
