Poslanci Moralesovy strany zvolili šéfem parlamentu Sergia Choqueho z města El Alto, kde i v noci na dnešek pokračovaly protesty Moralesových příznivců. Ti odmítají uznat za hlavu státu Áňezovou, která se do čela země postavila z pozice druhé místopředsedkyně Senátu poté, co po prezidentovi podal demisi i viceprezident a šéfové obou komor parlamentu.
Choque oznámil, že úkolem parlamentu nyní bude schválit zákon, který nařídí armádě, aby se vrátila do kasáren a opět přenechala policii dohled nad veřejným pořádkem. Vojáci nyní pomáhají policii na její vlastní žádost při nepokojích, které zemi sužují od 20. října a které vypukly kvůli tomu, že opozice neuznala výsledky voleb, v nichž vyhrál opět Morales.
Nepokoje v Bolívii si vyžádaly již deset mrtvých, Morales z exilu hovoří o diktatuře |
Šedesátiletý Morales, který stál v čele Bolívie jako její první indiánský prezident téměř 14 let, ve středu novinářům v Mexiku řekl, že je připraven se vrátit, „pokud si to jeho lid bude přát“. Áňezová ale dnes na tiskové konferenci řekla, že Morales nebude smět kandidovat v nových prezidentských volbách, protože podle zákona hlava státu nesmí vykonávat čtvrtý mandát v řadě. Úřadující prezidentka uvedla, že voleb se nebude smět zúčastnit ani bývalý viceprezident Álvaro García Linera, který ohlásil demisi spolu s Moralesem.
  |
Áňezová dnes neoznámila datum nových voleb, podle ústavy se však musejí konat do 90 dnů od chvíle, kdy v úterý převzala úřad hlavy státu.
V dnes publikovaném rozhovoru se španělským deníkem El País Morales uvedl, že nechápe, proč ho armáda zradila. Řekl, že demisi podal do rukou parlamentu, který by ji měl podle ústavy buď přijmout, nebo odmítnout. „Dokud to (parlament) neudělá, zůstávám prezidentem,“ prohlásil Morales a prohlášení Áňezové hlavou státu označil za neústavní. „Tímto jmenováním ta paní potvrdila puč,“ dodal.
Morales také kritizoval Organizaci amerických států (OAS), která v Bolívii prověřovala výsledky opozicí zpochybněných říjnových voleb a v neděli vyzvala k novému hlasování. Konání nových voleb ještě týž den Morales slíbil, ale velení armády a policie ho záhy vyzvalo k demisi. „OAS neslouží latinskoamerickému lidu ani sociálnímu hnutí, slouží severoamerickému impériu,“ prohlásil s odkazem na USA, které jsou jedním ze tří desítek členů OAS.
Áňezovou ve středu uznaly za dočasnou hlavu Bolívie mimo jiné Kolumbie, Guatemala, Británie či šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová. Už v úterý to udělaly USA a Brazílie. Naopak jiné země, například Venezuela, Nikaragua, Kuba či Uruguay Áňezovou stále neuznávají.
Áňezová ve středu jmenovala vrchním velitelem armády Carlose Orellanu a předchozímu velení armády poděkovala za to, že při zvládání nepokojů „dalo přednost životům našich občanů před jakýmkoli jiným zájmem“. Áňezová už předtím poděkovala i policistům. Když je navštívila v centru La Pazu, pozdravila je Služba a vytrvalost. Z pozdravu vypustila heslo Vlast, nebo smrt, které zavedl Morales po vzoru někdejších kubánských revolucionářů.
„Situace v Bolívii není jednoduchá, ale země už zažila komplikovanější okolnosti a ze všech jsme se dostali,“ zhodnotil pro BBC místní politolog Gustavo Guzmán. Útěky prezidentů a demise kvůli nepokojům Bolívie už v minulosti absolvovala.
Například Moralesův rival z říjnových voleb Carlos Mesa se stal prezidentem na podzim 2003 z pozice viceprezidenta poté, co tehdejší hlava země Gonzalo Sánchez utekl z vlasti po několikatýdenních nepokojích. I Mesa podal v červnu 2005 demisi kvůli protestům odborářů a domorodých obyvatel. Mezi jejich vůdci byl tehdy jako šéf odborů pěstitelů koky i Morales, který týž rok vyhrál s velkým náskokem prezidentské volby.
