„Naděje, které my Evropané máme, že s Bidenem bude všechno lepší, jsou chybné. Konflikty zůstanou,“ řekl Gabriel s tím, že problémy mezi USA a Evropou, respektive Německem, byly vždy, ačkoli nikdy nebyly tak špatné. „Velký rozdíl mezi Trumpem a Bidenem je ten, že Biden si spojeneckých svazků cení. Trump je prvním prezidentem USA, kterému na spojenectvích a partnerstvích nezáleží,“ uvedl. Myslí si, že Trumpovi nejde o izolacionismus, ale o jakousi obměnu Jaltské konference, kdy by se „velcí kluci“, jak světové mocnosti označil, dohodli mezi sebou o sférách vlivu, zatímco ostatní země by je jen následovaly.
Vytváří absolutní nenávist vůči Ruské federaci, obvinil Kreml Trumpova soupeře Bidena |
Těžiště světa se podle Gabriela stále více přenáší do Asie, kde se soustředí výroba a kde žije nejvíce lidí. „Amerika se stává méně evropskou a více tichomořskou zemí. To ale Trump nezpůsobil. Již jeho (demokratický) předchůdce Barack Obama prohlásil, že Amerika je tichomořskou zemí,“ vysvětlil Gabriel.
„To, že se Amerika v Asii více angažuje, je i v našem zájmu, protože my to nedokážeme,“ řekl. „Na 600 let jsme byli pro svět důležití, svět se ale změnil, což ale my Evropané slyšet nechceme,“ uvedl Gabriel o geopolitické scéně. „Američané si toho všimli dříve než my,“ doplnil s tím, že zatímco USA zůstávají atlantickou velmocí, jsou také tichomořskou velmocí.
Po druhé světové válce bylo podle Gabriela americkým mottem to, že mocenským hegemonem budou v Evropě Spojené státy, Rusko bude drženo mimo hru a Německo pod kontrolou. „Po pádu železné opony se to ale změnilo, změnila se světová těžiště. Je to tak, supervelmoc USA se nyní soustředí na konkurenta, kterým už není Rusko, ale Čína,“ řekl.
‚Hlasoval jsem pro chlápka jménem Trump.‘ Americký prezident už na Floridě odvolil |
Rusko rozhodně není ekonomickým soupeřem, míní Gabriel, který parafrázoval slova někdejšího německého kancléře Helmuta Schmidta o tom, že Sovětský svaz je jen Horní Volta (dnešní Burkina Faso) s atomovými zbraněmi. „Je to vojenský kolos s chromými hospodářskými nohami, není to žádný technologický konkurent. To je Čína a tam USA koncentrují své síly,“ řekl.
Zatímco Čína a Rusko podle Bidena nemají žádné spojence, ale jen závislé státy, USA po válce spojenectví budovaly. „A Biden to ví,“ uvedl Gabriel, podle kterého by se Biden v případě volebního vítězství pokusil tato partnerství oživit. „Bude velmi záležet na tom, aby se Evropa více činila v geopolitice, a stala se tak partnerem, kterého budou brát vážně nejen USA, ale i Rusko s Čínou,“ uvedl.
Pokud jde o obranu kontinentu, nedokáže se o něj nyní Evropa sama postarat. „Prvním krokem je ale to, že Evropa bude mít na zahraniční záležitosti stejný názor,“ řekl Gabriel. Teprve poté je podle něj možné hovořit o vojenských silách. „Je zajímavé, že politici i média vždy hovoří o obraně. Ale otázky obrany následují až po zahraniční politice,“ uvedl.
Přestřelka mezi Bidenem a Trumpem byla o poznání klidnější, moderátorka debatu ukočírovala |
„Není nutné mít hned zítra evropskou armádu, je ale důležité vystupovat jednotně,“ řekl. Připomenul, že protichůdnost evropské zahraniční politiky se ukázala například během konfliktu v Libyi, kdy se Francie postavila za polního maršála Chalífa Haftara spřízněného s odpadlickým kabinetem v Benghází, zatímco Německo s Itálií podpořily vládu v Tripolisu.
V každém případě Evropa musí vzít podle Gabriela osud do svých rukou, protože rozepře v zahraniční politice i v té vnitroevropské musí mít evropské řešení. „Trumpa nelze brát jako omluvu,“ dodal.
