5. listopadu 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Nahradí Madura drogový král? Cabello bude možná rozdávat rány kyjem jako prezident

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 9Diskuse
Diosdado Cabello je „dvojkou“ Venezuely. Čeká ho vzestup na první příčku? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Diosdado Cabello je „dvojkou“ Venezuely. Čeká ho vzestup na první příčku? | foto: PROFIMEDIA

CARACAS/PRAHA  Diosdado Cabello je ve Venezuele stranickou dvojkou, občané však tohoto vysloužilého vojáka považují za nejmocnějšího muže v zemi. Právě na tomto politikovi, který zbohatl díky korupci a obchodování s drogami, bude hodně záležet, zda Venezuela krizi překoná bez krveprolití.

Podsaditý muž s vojenským sestřihem v rudé košili předčítá titulek z deníku El Nacional o tom, že přívrženci opozice zničili sochu před čtyřmi lety zesnulého prezidenta Huga Cháveze ve státě Anzoátegui. „Zkoušejte, co chcete, ale Venezuelanům ze srdce Cháveze nedostanete,“ hlásá. Řečnického talentu se mu sice evidentně nedostává, ale publikum, složené výhradně z příznivců režimu, mu přesto bouřlivě tleská.

Diosdado Cabello tak jako každou středu od devíti večer ve státní televizi ve svém pořadu Rozdávání ran kyjem komentuje aktuální dění ve vlasti i ve světě. Je všeobecně uznávanou dvojkou venezuelské diktatury, takže jeho slova mají váhu. Většinou je míří proti opozici, která v polovině října prohrála regionální volby a nyní vládu obviňuje, že hlasování zfalšovala.

Čtyřiapadesátiletý Cabello vychvaluje revoluci, jež měla ve Venezuele pod vedením Huga Cháveze vybudovat socialismus 21 .století. Jenže místo ke světlým zítřkům přivedl on i jeho pohrobci zemi, která má největší ropné zásoby na světě, na pokraj bankrotu. Projevuje se tak, že občané ve vyprázdněných obchodech nemají co nakoupit.

Kamarádi z baseballu

Lidé se proti takovému stavu pochopitelně bouří. V posledním roce střídala jedna masová demonstrace druhou, opozice, podporovaná většinou národa, blokovala ulice i vedla stávku. Při střetech v ulicích zemřelo na 150 osob, ale režim se dál zuby nehty drží u moci, přestože při tom překrucuje ústavu a další zákony jako uklízečka hadr při ždímání.

Diktaturu u moci drží hlavně podpora armády, z níž vyšel jak Chávez, tak jeho přítel Cabello. Jako vojáci spolu hrávali baseball, spolu také zkusili v roce 1992 svrhnout demokraticky zvolenou, ale zkorumpovanou vládu. Výřečný Chávez vzal všechnu vinu za puč na sebe a šel za to za mříže, takže Cabello, který velel jednotce tanků postupujících na prezidentský palác, byl propuštěn bez formálního obvinění.

Chávez se moci pokusil chopit v roce 1999 znovu, ale tentokrát demokratickou cestou – a uspěl. Jeho druh z kasáren byl u toho. Chávez ho brzy nominoval na svého viceprezidenta. Cabello, o němž Venezuelané většinou mluví jen s použitím jeho málo obvyklého křestního jména, vystřídal všemožné pozice. Prezident ho jako spolehlivého spojence dával tam, kde ho tlačila bagančata. Tento otec čtyř potomků vedl několik ministerstev, byl guvernérem důležitého státu Miranda, předsedal Kongresu.

Když se v roce 2012 ukázalo, že Chávez má v útrobách zhoubný nádor, byl Diosdado jedním z hlavních favoritů na místo možného nástupce. Jenže prezident před odjezdem na Kubu k operaci poslední naděje ukázal na tehdejšího ministra zahraničí Nicoláse Madura, který se vskutku po jeho skonu v březnu 2013 stal hlavou republiky. Tehdy se široce spekulovalo, že si to Diosdado nenechá líbit a že Madura z pozice vyšachuje. 

Venezuelská hlídka používá slzný plyn proti těm, kdo se pokouší přiblížit se vojenské základně.
Na Bolívarově náměstí nedaleko parlamentu vládní socialisté uspořádali manifestaci na podporu vlády prezidenta Nicoláse Madura.

Na své straně má přece ozbrojené síly, jejichž příslušníci se na novopečeného prezidenta, který se do politiky přes odbory vyšvihl ze sedadla řidiče městského autobusu, dívají přes prsty. Objevila se i podezřelá nahrávka po ukazující na Cabellovy intriky, jimiž se na svou stranu snažil získat bratry Castrovy. Jenže Kubánci vysloužilého důstojníka moc v oblibě neměli. Navíc nebyl a není populární u lidu, a to ani u jádra Chávezových příznivců. Ze všech představitelů venezuelského režimu ho dlouhodobě nejvíc nesnáší opozice.

Přes různé fámy ale Cabello a Maduro vytvořili alespoň navenek svorné duo, v němž při týrání národa Maduro hraje hodného (až směšného) policistu, zatímco Cabello kolem sebe agresivně mává kyjem. Země se sice hospodářsky potácí a v tabulkách zločinnosti vede globální srovnání, ale jejich moc se zdá zatím nenarušitelná.

Diosdado, který je v současné době pouze poslancem národem neuznávaného Ústavodárného shromáždění, své pozice využívá ve svůj prospěch, jak jen může. Schopně si vytváří přátelské kontakty na všech úrovních moci, takže se mu občas přezdívá Chobotnice. Jako chapadla používá své rodinné příslušníky (manželka je ministryní turistiky, bratr ministrem průmyslu) i kolegy z armády (prýmky podle květnového čísla časopisu The Economist má 11 z 32 ministrů a 11 z 23 dosavadních guvernérů).

Narcos s prýmky

Vedle toho to vypadá, že si socialismus 21. století pro sebe zprivatizoval. Kdykoliv ve Venezuele vyroste nějaká nová stavba, obyvatelé za ní automaticky vidí Cabellovu naditou peněženku. Jak bývalý armádní kapitán s inženýrským vzděláním sehnal peníze na to, aby se podle tiché pošty mezi občany stal hlavním investorem v potápějící se zemi? Za prvé díky úplatkům. V depeších amerických diplomatů, které zveřejnily WikiLeaks, byl označován už v roce 2009 jako „hlavní pól korupce“ v zemi.

Za druhé je tu podnikání v nelegálním obchodě s drogami. Americké orgány pro boj s narkotiky se netají tím, že Cabello je v centru jejich pozornosti jako vlivná (ne-li nejvlivnější) osoba v Kartelu sluncí, který přes venezuelské přístavy a letiště přepravuje dále na sever kolumbijský kokain. Mafii tvoří síť důstojníků, což dokazuje i poetické jméno, jež má podle sluncí na náramenících nejvyšších šarží venezuelské armády.

Na Cabellovu roli v přílivu kokainu do USA upozorňoval tamní senátor a neúspěšný uchazeč o republikánskou nominaci v boji o Bílý dům Marco Rubio. Politik, který je Madurovým místopředsedou ve Sjednocené socialistické straně Venezuely, pak Rubiovi vyhrožoval, že ho zlikviduje.

Občané ho už nyní mají za nejsilnějšího muže diktatury, jenž trpělivě čeká na to, až přijde vhodná chvíle, aby se sám chopil kormidla. Venezuela je dnes absolutně nevypočitatelná země, ale zdá se, že po měsících marných protestů, kdy občanská válka byla na spadnutí, už se národ propadá do beznadějné letargie. Diosdado by jistě neměl nic proti tomu, stát se tváří venezuelské normalizace.

  • 9Diskuse




Najdete na Lidovky.cz