6. dubna 2019 18:16 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Bydlení je lidské právo‘. Desetitisíce lidí v Berlíně demonstrovaly proti rostoucím nájmům

(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: Reuters

Berlín Kolem 20 000 lidí v sobotu protestovalo v Berlíně proti rostoucím nájmům. Podobné, i když výrazně menší demonstrace se uskutečnily i v dalších německých městech. Ve spolkové metropoli zároveň začala sbírat podpisy kontroverzní iniciativa, která požaduje vyvlastnění asi čtvrt milionu bytů, jež patří velkým firmám.

„Chceme město, kde si všichni mohou dovolit bydlení,“ shrnul jeden z řečníků na Alexandrově náměstí v centru Berlína krátce po poledni požadavky 280 organizací, které se zapojily do dnešní akce. Ta podle policie přilákala „výrazně více“ než 10.000 lidí, podle pořadatelů dokonce na 40 000. Pozorovatelé, na něž se odvolává agentura DPA, mluví o 20 000 účastníků.

Obdobné demonstrace v dalších německých městech byly o poznání menší. V Lipsku přišlo podle organizátorů 2000 protestujících, v Drážďanech kolem 500. V Mnichově se jich podle policie sešlo asi 300 a ve Frankfurtu nad Mohanem zhruba 150.

Berlínští protestující třímali plakáty s nápisy jako „Bydlení je lidské právo“, „Nájemci nejsou žádné citróny“ nebo „Srdce místo profitu“. Z centra Berlína se v brzkém odpoledni vydali směrem na městskou část Treptow, kde demonstrace skončila před veletrhem zaměřeným na nemovitosti.

„Je potřeba změnit politiku, vytvořit na ni tlak,“ řekl dnes ČTK k cílům protestu rodilý Berlíňan Klaus Laue. Situace, kdy nájmy v německé metropoli za deset let stouply o 90 procent, je podle něj nadále neúnosná. Podpořil proto svým podpisem také iniciativu nazvanou Vyvlastnit (firmu) Deutsche Wohnen a spol. Cílem iniciativy je za náhradu vyvlastnit všechny byty, které patří firmám vlastnícím v Berlíně více než 3000 bytů.

06.dubna 2019 v 18:08, příspěvek archivován: 06.dubna 2019 v 18:21

demonstration against the rent companies in Berlin today https://t.co/553KQnqemb

Právě zástupci této iniciativy byli v sobotu mezi protestujícími, z nichž některé zdobily i komunistické nebo duhové vlajky, často vidět, když sbírali podpisy. „Zatím to jde velmi dobře, skoro každý oslovený podepisuje,“ uvedl jeden ze sběračů, který už za první půlhodinu získal zhruba 20 podpisů.

Začíná to být radikální

Celkem jich iniciativa, kterou podle některých průzkumů veřejného mínění podporuje více než polovina Berlíňanů, potřebuje 20 000, aby se jí oficiálně začala zabývat radnice. Ve druhém kroku pak příznivci vyvlastnění budou potřebovat kolem 170 000 podpisů, aby mohlo být vypsáno referendum. To by se mělo uskutečnit v polovině příštího roku.

Mluvčí iniciativy Rousbeh Taheri připouští, že akce je radikální. „Ano, je to třídní boj, ale my jsme ho nezačali,“ říká a tvrdí, že jde jen o reakci na prudce rostoucí nájmy. „Došli jsme k tomu, že velké koncerny se nedají výrazně změnit, že je potřeba změnit majitele,“ poznamenává s tím, že dosavadní pokusy zlepšit situaci nezabraly.

Právně se iniciativa opírá o článek 15 německé ústavy, který počítá s možností vyvlastnění půdy, přírodního bohatství nebo prostředků produkce na základě zákona a za náhradu. V dějinách spolkové republiky sice tento článek prakticky nikdy nebyl aplikován, řada právních expertů se ale domnívá, že by to v tomto případě bylo možné, i když by se pak Berlín zřejmě nevyhnul řadě soudních sporů.

Radikální záměr přivítala část politiků berlínské koalice sociální demokracie, Levice a Zelených. Tvrdě ho ale kritizují zástupci byznysu, někteří odborníci i většina opozičních politiků, kteří hovoří o nebezpečném pokusu, jenž ohrožuje základy tržního hospodářství a může odstrašit řadu potenciálních investorů.

O tom, že by záměr v případě úspěchu v referendu politici přetavili ve skutečnost, i proto řada lidí pochybuje právě dnes.

ČTK

České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují
České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?