Středa 8. prosince 2021, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Napříč sedmerem zemí, po stopách starých tras. Balkán propojí turistické stezky

Svět

  14:00
SARAJEVO/PRAHA - Pásmo Dinárských hor, které se táhne západním Balkánem od Slovinska až po Albánii, stále více získává na popularitě jako destinace pro aktivní dovolenou. Napříč sedmerem zemí tam nyní vzniká rozsáhlý systém pěších, cyklistických i vodáckých stezek s názvem Via Dinarica.

Via Dinarica: Balkán propojí turistické stezky. foto: LN

Bylo to tak trochu zbožné přání nejednoho nadšeného cyklisty či turisty. A v neposlední řadě i všech, kteří se pohybují v turistickém ruchu nebo to přinejmenším plánují. Ti všichni, zdá se, si už dávno uvědomili mnohdy nevyužitý potenciál, který pásmo Dinárských hor nabízí.

To se nyní postupně mění. Od slovinské Postojnské jeskyně, jednoho z největších jeskynních komplexů světa, až po nejvyšší vrcholky Dinárských hor na hranicích Černé Hory s Kosovem a Albánií se rýsuje rozsáhlý systém cyklostezek, turistických a vodáckých tras. Na 1500 kilometrů dlouhá síť pod názvem Via Dinarica v několika větvích propojí sedmero západobalkánských zemí (Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu, Kosovo, Srbsko, Černou Horu a Albánii).

Projekt vzniká v režii nadšenců všeho druhu, místních podnikatelů, neziskového sektoru i mezinárodních organizací. Inspiraci přitom hledali v obdobném projektu Via Alpina, spojujícím horské masivy ve Francii, Švýcarsku, Rakousku a Itálii, či v síti stezek prostupující Apalačským pohořím ve východní části Severní Ameriky.

Podél starých kupeckých a pasteveckých tras

Různorodá směsice lidí, kteří za projektem stojí, navazuje tam, kde přeshraniční spolupráci utnula před čtvrtstoletím krvavá občanská válka provázející rozpad Jugoslávie. Zatímco na některých místech obnovují někdejší značení a infrastrukturu, jinde začínají od samého počátku. Podél starověkých kupeckých a pasteveckých stezek.

Via Dinarica: Balkán propojí turistické stezky.

Zatím je v provozu a řádně označená jen jedna větev plánovaného systému tras – vedoucí napříč Bosnou rovnou po nejvyšších vrcholech pohoří. Hornatá balkánská země strmě stoupá v posledních letech v žebříčku destinací pro aktivní dovolenou. Nabízí prakticky vše od nepřístupných vrcholků skýtajících úchvatné pohledy přes rychlé tyrkysové řeky ideální pro rafting až po hluboké a místy absolutně nedotčené lesy, kterými se ještě stále prohánějí vlci a medvědi. A v neposlední řadě – ve srovnání se Západem je tam výrazně levněji.

Jedněmi z prvních, kdo divoké kráse Bosny nedlouho po válce začali propadat, byli alpinisté všeho druhu. Tamní masiv Prenj nabízí na jedenáct vrcholků dosahujících více než 2000 metrů. Jeden takový – Vjetreno brdo – prvně pokořili teprve v roce 2003 jako jeden z úplně posledních nedotčených vrcholů v Evropě.

Ten úplně nejvyšší z celého pásma Dinárských hor, albánský Maja e Jezercës, se však vypíná ještě o poznání výš – bez pár metrů až do výšky 2700 metrů.

Okouzlující výhled. Slovinský Bled patří mezi nejkrásnější místa Evropy.
Na skalách Vrbniku. Místní nazývají Krk Insula aurea neboli

Projekt přeje ekoturismu a agroturismu

Nápad propojit balkánské země v jeden systém pěších, cyklistických a vodáckých tras se zrodil už zhruba před 10 lety v hlavě ostříleného chorvatského horala Gordana Papace. Jasnějších obrysů se mu ale dostalo teprve mezi roky 2009 a 2012 s první přeshraniční spoluprací tohoto druhu mezi bosenským národním parkem Sutjeska a černohorským Durmitorem, kam v posledních letech s oblibou míří v létě i tisíce Čechů. S potřebnou infrastrukturou, dílem financovanou z dotací EU, se rozvíjela i spolupráce mezi firmami působícími v turistickém ruchu. A další neustále přibývají, zatímco projekt se postupně dostává i do povědomí turistů.

„Za šest měsíců sezony loňského roku jsme měli okolo 400 návštěvníků. Až bude projekt plně funkční, očekáváme, že k nám přijede asi 2000 turistů,“ nechal se slyšet člen horolezecké organizace v bosenském Tomislavgradu Ante Vukadin pro webovou platformu Balkan Investigative Reporting Network.

Podle něj i dalších lidí stojících za projektem je vznik trasy Via Dinarica nejen důležitou vzpruhou pro turismus v regionu, ale i příležitostí k ekonomickému rozvoji některých dnes upozaděných oblastí. V době, kdy víc než kdy jindy zažívá strmou popularitu takzvaný eko- nebo agroturismus, existují četné příležitosti, jak nabídnout ubytování (v současnosti tu je asi 150 chat a nocleháren) nebo stravu návštěvníkům, aniž by odlehlé vesnice zapomenuté v čase musely drasticky změnit svůj ráz.

TEST: Hodinky místo mobilu děti pohlídají i zabaví

Premium Co umějí chytré hodinky se SIM kartou pro děti? Nahradí mobil. Dá se na ně dovolat a většinou i sledovat jejich polohu...

Opatření bojkotuje stále více lidí, cítí se podvedeni, říká psycholog

Premium Doba covidová je už dlouhá. Zatímco při první vlně epidemie byli lidé v Česku většinou ukázkově disciplinovaní, nyní je...

Velké dilema třetí dávky: míchat, či nemíchat vakcíny?

Premium Posilující dávka očkování naráží na možnost volby. Řada Čechů řeší, kterou vakcínou si nechat svoji imunitu proti...

Hledání dárku pro dítě nebo maminku: Co takhle jim darovat zábavu ve vaně?
Hledání dárku pro dítě nebo maminku: Co takhle jim darovat zábavu ve vaně?

Na relax ve vaně mnohdy v každodenním shonu zapomínáme. Koupelovými solemi a koncentráty německé značky tetesept darujete svým blízkým odpočinek a...

Mohlo by vás zajímat