Na základě dat z let 1994 až 2023 francouzský statistický úřad Insee ukázal, že den narozenin má nejvýraznější odchylku v častosti úmrtí. Na den narozenin připadá o 6,3 procenta úmrtí více než jindy v roce. U ostatních dnů se přitom odchylka drží v rozmezí do dvou procent.
Například zemřít den před narozeninami nevykazuje žádnou odchylku ve srovnání s průměrem roku, zatímco den po narozeninách je pravděpodobnost vyšší jen asi o jedno procento. Narozeniny jsou tedy z tohoto hlediska zdaleka nejsmrtelnějším dnem v roce.
Míra odchylky však není u všech skupin stejná. Častěji na narozeniny umírají muži než ženy. Míra se také mění s věkem. Nejvyšší je mezi lidmi od 18 do 39 let, pak s věkem klesá. Výjimku tvoří lidé, kteří se dožijí 100 let. U nich je o 29 procent úmrtí více v den narozenin než jindy v roce. „Nadúmrtnost v den narozenin je mimořádně vysoká pro úmrtí na silnicích a doma,“ uvádějí francouzští statistici.
Insee poukazuje na to, že zmíněný ‚birthday effect‘ statistici zaznamenali ve studiích ve Švýcarsku či ve Spojených státech. Ve Švýcarsku sociologové fenomén částečně vysvětlovali rizikovým chováním a excesy při oslavách narozenin, čemuž by mohlo napovídat i to, že fenomén je častější právě u mladších lidí. V Japonsku pak statistici poukázali, že v den narozenin jsou častější sebevraždy.
„Navzdory vedrům je léto výrazně méně smrtelnější než zima,“ uvádí Insee na základě dat z období 2004 až 2023. Červen, červenec a srpen zůstávají měsíci, kdy jsou nejnižší počty denních úmrtí ve Francii. Výjimkou je skupina mladých lidí od 18 do 29 let, pro které je léto fatálnější než zima.
Den, kdy se ve Francii nejméně umírá, je 15. srpen. Naopak nadprůměrně se ve Francii umírá od listopadu do dubna. Nejvíce úmrtí pak připadá na 3. ledna. Za rozdíl mezi létem a zimou podle statistiků zřejmě mohou sezonní nemoci.
