Představuje zde intelektuální úvahy, které však již v mnoha případech předznamenaly i jeho politiku v následujících letech. Orbán rád provokuje, ví, že ostré reakce jeho odpůrců doma i v zahraničí na sebe nenechají dlouho čekat a zajistí mu další publicitu.
Po dvouleté přestávce způsobené pandemií koronaviru se tam Orbán minulý víkend opřel do dosavadní politiky Evropské unie ve vztahu k válce na Ukrajině. „To není naše válka,“ řekl doslova. Podle něj by k ní nikdy nedošlo, pokud by americkým prezidentem byl ještě Donald Trump a německou vládu i nadále vedla kancléřka Angela Merkelová.
Maďarsko má na dodržování pravidel právního státu měsíc. Pak přijde o dotace |
Maďarský premiér také dodal, že Ukrajinci nemohou válku nikdy vyhrát, stejně tak jako sankce vyhlášené v reakci na vojenskou invazi nemohou srazit Rusko na kolena. Jediná cesta, která může ukončit válku, jsou dle Orbána přímá jednání Američanů s Rusy. Ruská federace podle premiéra nikdy nenapadne NATO, protože je vojensky silnější. Zároveň popřel názor, že by hrozilo, že se ruská vojska nezastaví na ukrajinských hranicích a budou chtít pokračovat dál – takováto tvrzení označil doslova „součást ukrajinské propagandy“.
Protiruské sankce přirovnal Orbán k vozu, jehož všechna čtyři kola mají defekt. Již před několika týdny označil premiér unijní sankce jako „střelu do vlastního kolene“. Úkolem Evropanů dle něj není stát na straně Ukrajinců proti Rusům, nýbrž figurovat mezi oběma stranami konfliktu.
Varování před Sorosem nemohlo chybět
Maďarský premiér kritizoval politiku Spojených států a Evropskou komisi, co se týče energetiky. Podle něj Západ dopustil, že ztratil vliv nad svými energetickými zdroji, které prý nyní kontroluje pouze ze 35 procent. Situaci Evropy označil za dvojnásob špatnou, přičemž z této situace obvinil USA.
„Nikdo nezdvihl obočí, když Amerika začala získávat energetické suroviny frakováním (hydraulickým štěpením – pozn. red.) a vůbec nezakrývala, že chce svou energetickou politiku nasadit jako zahraničně-politickou zbraň,“ prohlásil.
Podle jeho názoru chce Brusel ve spolupráci se sítí vytvořenou Georgem Sorosem, miliardářem a filantropem s maďarskými kořeny, vnutit Maďarsku svůj pohled na migraci a genderové záležitosti. „Ať si žijí, jak chtějí, ale ať i nás nechají žít, jak chceme my,“ uvedl Orbán v souvislosti s tím, že Evropská komise (EK) před nedávnem zahájila proti jeho zemi další řízení kvůli možnému porušení smluv. Stalo se tak v souvislosti s loni přijatým zákonem, který zakazuje prezentovat homosexualitu ve školách pro děti do 18 let, což je z pohledu EK diskriminační.
Evropská komise žaluje Maďarsko kvůli zákonu proti sexuálním menšinám |
Ve svém vystoupení se Orbán věnoval i globální ekonomické krizi. „Můžeme si zachovat náš ekonomický úspěch, pokud se budeme držet stranou válek, genderových hloupostí, globálních daní, migrace a všeobecné recese v Evropě,“ prohlásil s tím, že již během minulých krizí se to podařilo. Maďarsko má být regionální výjimkou i nyní.
Orbán také předpověděl, že vrchol západní krize nastane v roce 2030. V tomtéž roce má patřit jeho země v rámci Evropské unie k čistým plátcům, to znamená státům, které do společného rozpočtu dávají víc, než získávají.
Iliberální demokracie a migrace
Poprvé hovořil Orbán v Baile Tusnad v roce 1998. V posledních letech zapadají jeho vystoupení do strategie získávání politické podpory mezi početnou maďarskou menšinou v sousedních státech. Vláda v Budapešti její příslušníky silně podporuje. Řada z jejích členů disponuje průkazem zahraničních Maďarů, který jim mimo jiné dovoluje zúčastnit se voleb do maďarského parlamentu. Drtivá většina z nich pak volí Orbánovu stranu Fidesz.
Jeden z nejznámějších projevů zde přednesl v roce 2014, když načrtl koncepci „iliberální demokracie“ jako budoucího politického modelu pro Maďarsko. Stavěl ho do protikladu k západní liberální demokracii, již označil za zkaženou. V roce 2019 zde pak kritizoval nové formy lidského soužití v západních společnostech na úkor modelu tradiční rodiny tvořené mužem a ženou.
