NATO bude mít protiraketový štít, Česko se do něj zapojí

"S radostí oznamuji, že vůbec poprvé jsme se dohodli na rozvoji systému protiraketové obrany, který je s to dostatečně pokrýt evropské území NATO a jeho obyvatelstvo, stejně jako Spojené státy," citovala Obamu agentura AFP.

Čtěte také Čeští politici zariskovali. Letěli na summit všichni jedním letadlem

"(Systém) nabízí úlohu pro všechny naše spojence. Reaguje na hrozby dneška," řekl dále o záměru Obama. "Těšíme se na sobotní jednání s Ruskem, se kterým bychom chtěli rozvinout spolupráci i v této oblasti, protože čelíme mnoha podobným hrozbám." Součástí protiraketového systému mají být antirakety Spojených států a také radar umístěný v Evropě. Země NATO do propojení existujících protiraketových systémů se systémem americkým investují asi 200 milionů eur (asi 4,9 miliardy korun).

Činitelé NATO již dříve uvedli, že protiraketový systém by měl sloužit především jako obrana před raketovým nebezpečím z Blízkého východu, zejména z Íránu.

Americký prezident také pochválil pokrok učiněný během prvního dne a vyjádřil přesvědčení, že lisabonský summit bude "mezníkem". Dále uvedl, že v sobotu se jednání NATO soustředí zejména na situaci v Afghánistánu.

Nečas: Budeme chtít širší zapojení
"Musím říci, že Česká republika jako dlouhodobý obhájce tohoto projektu vítá jakýkoliv pokrok v tomto směru. My jsme vždycky podporovali myšlenku vybudování protiraketového štítu. Teď v rámci Severoatlantické aliance by to byl skutečně štít, který bude chránit celé území aliance postupně," podotkl český premiér.

"Musím říci, že považuju tu účast v podobě střediska včasného varování za jakési minimum. Určitě budeme chtít širší zapojení," nastínil české ambice na budování štítu Nečas. Mimo jiné zmínil oblast vojenského výzkumu.

"Dovedu si představit i středisko, které bude mít významnější vliv na systém řízení, velení a získávání informací v rámci protiraketové obrany. Že to nebude pouze malé středisko s několika počítači, ale mohlo by to být skutečně i větší středisko," dodal.

Podle vyjádření prezidenta Václava Klause před začátkem summitu by bylo chybou, pokud by Česko "vypadlo" z budování alianční protiraketové architektury. "Nevidím důvod, abychom se z toho nějak vymknuli," podotkl. "Když se plánoval jiný koncept té protiraketové obrany, tak jsme byli jednou z významných zemí. A já myslím, že by bylo chybné, kdybychom z toho úplně vypadli," doplnil Klaus.

Narážel tím na plány předchozí americké vlády prezidenta George Bushe. Ta chtěla v Česku umístit radarovou část nové protiraketové základny USA v Evropě, zatímco v Polsku by byla desítka protiraket. Právě tento plán, který se rozvíjel mimo struktury NATO, ale vyvolal masivní odpor Moskvy, jež dokonce hrozila protiopatřeními. Tým nového prezidenta USA Baracka Obamy od těchto plánů ale loni ustoupil.

Strategie pro 21. století
Severoatlantická aliance taktéž schválila svou strategii na příští desetiletí. Má reagovat na výzvy a hrozby 21. století. Oznámil to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. "Je to akční plán," řekl Rasmussen.

Nový strategický koncept vymezuje, jaký prostor by aliance měla mít v globalizovaném světě a jak by měla čelit novým či narůstajícím hrozbám, jako jsou kybernetické útoky či nebezpečí šíření zbraní hromadného ničení. Nahradí starší strategii aliance z roku 1999, tedy ještě z doby před teroristickými útoky na Spojené státy z 11. září 2001.

Protesty a přísná bezpečnostní opatření Summit se v Lisabonu koná za velmi přísných bezpečnostních opatření. V ulicích portugalské metropole jsou tisíce policistů, k dispozici mají i vrtulníky a další techniku. Zatím se nicméně žádné masivní a bouřlivé protesty, jaké provázely třeba loňský summit ve Štrasburku, nekonají. Portugalské úřady zabránily některým lidem ve vstupu do země. V Lisabonu se setkalo několik desítek pacifistů, kteří pořádali různé semináře a přednášky. V sobotu odpoledne se ale chystá větší demonstrace. Loni ve Štrasburku došlo k ostrým potyčkám, během nichž vyhořel jeden hotel a policie proti demonstrantům používala slzný plyn.

Strategie potvrzuje dřívější závazky, že úkolem NATO je obrana území jeho členů a to, že v případě útoku na jednoho z nich se aliance za něj postaví. Kromě toho ale říká i to, že spojenci mohou působit i mimo území členů NATO.



Klaus: Zahrňme i Rusko
Do Lisabonu dorazí v sobotu také ruský prezident Dmitrij Medveděv. Od aliance uslyší jasnou výzvu, aby se Moskva, která v minulosti kritizovala úzce americké protiraketové plány exprezidenta George Bushe, do projektu NATO zapojila.

"Myslím si, že je to docela pozitivní koncepce, kterou protlačuje nový generální tajemník NATO pan (Anders Fogh) Rasmussen - zatáhnout Rusko do toho. Čím víc bude dialogu, čím více spolu budou země mluvit, tak to, já myslím, že je určitě dobře," řekl Klaus krátce před začátkem jednání.

"Jestli Rusko bude chtít detailně spolupracovat, já nemohou říct, ale náznaky jsou, že ano," dodal. "My v principu jsme pro... To je pozice, kterou zde budeme zastávat," nastínil postoj Prahy k protiraketovému deštníku NATO prezident, který vede českou delegaci. V ní je i premiér Petr Nečas, ministr obrany Alexandr Vondra a šéf diplomacie Karel Schwarzenberg.