„Zintenzivňujeme naše úsilí, aby se NATO stalo tím, čím mělo být vždy - vyváženou aliancí, v níž Evropa převezme vedoucí odpovědnost za vlastní obranu. To je NATO 3.0,“ prohlásil šéf Pentagonu. Podle Hegsetha bylo NATO příliš dlouho „papírovým tygrem“. „Tomu je nyní konec,“ dodal.
„NATO 3.0 znamená uznání reality po skončení studené války: Aliance se musí vrátit ke své podstatě jako jednoznačně vojenské aliance disponující skutečnými vojenskými schopnostmi, schopné odstrašovat protivníky zde v Evropě a převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu evropského kontinentu,“ míní Hegseth.
Ocenil, že v tomto směru hrají spojenci vedoucí roli a že řada zemí své úsilí zvyšuje. „Na summitu v Haagu se přijalo mnoho závazků a řada států je už plní. Některé však musejí udělat víc. A my o tom budeme mluvit otevřeně, jak v soukromí, tak veřejně. Myslím, že je důležité, aby si přátelé dokázali říkat pravdu a navzájem se motivovali k většímu úsilí,“ dodal americký ministr obrany. „Přes všechnu naši otevřenost se zdá, že příliš mnoho hlavních měst našich spojenců stále něco nechápe.“
Kritizoval zejména to, že některé z největších ekonomik NATO a nejbohatších členských zemí, které podle něj rády hovoří o mezinárodním řádu založeném na pravidlech a o spolupráci středně velkých mocností, stále působí dojmem, že věří v pokračování éry černých pasažérů. Hegseth už od svého nástupu do funkce totiž kritizuje, že některé země NATO chtějí jen využívat výhod aliance, aniž by nesli odpovídající díl zodpovědnosti.
V komplexním přezkumu, na který se nyní Spojené státy zaměří, „některé země neuspějí a jiné s přehledem obstojí“, uvedl.
Světová média v uplynulých dnech informovala, že Spojené státy přehodnocují vojenskou přítomnost v Evropě. Už delší dobu se očekávalo, že ji Američané omezí s ohledem na Trumpův požadavek, aby evropští členové převzali větší roli při obraně kontinentu.
Ministr rovněž opětovně kritizoval evropské spojence za to, že neposkytli americkým silám přístup k základnám v Evropě k zahájení útoků na Írán a označil to za ostudné.
Omezení příspěvku USA platí okamžitě, řekl Rutte
Rutte řekl, že omezení amerického příspěvku do krizových sil NATO vstoupilo v platnost okamžitě. Dodal, že ostatní spojenci už zvyšují své příspěvky, aby zaplnili mezery vzniklé po kroku USA.
„Model sil NATO je především plánovacím nástrojem. Spojené státy uvedly, a věděli jsme, že to přijde, že musí současně působit v několika strategických oblastech a nemohou své zdroje rozptylovat příliš široce. Proto už dříve oznámily, že budou muset svůj příspěvek do modelu sil NATO poněkud snížit,“ řekl Rutte.
Čtvrteční jednání ministrů obrany NATO bude podle Rutteho o plnění cílů. Severoatlantická země plní své závazky v oblasti obranných výdajů, rozvoje obranného průmyslu i podpory Ukrajiny, dodal. Oznámil rovněž, že odpolední schůzky o Ukrajině se zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rutte už ve středu na tiskové konferenci uvedl, že celkově obranné výdaje spojenců rekordně narostly, zároveň ale potvrdil, že Česko, Albánie a Slovinsko loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Český premiér Andrej Babiš v nedávném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) řekl, že Česko nejspíš letos nesplní závazek vydat na obranu 2 procenta HDP. Má však podle něj výhodu v tom, že je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry.
„Jsem trumpista. Setkal jsem se s ním pětkrát a ostatní mě kritizovali, ale měli bychom mít výhodu,“ řekl Babiš v rozhovoru s FT. Zároveň dodal, že závazek, na kterém se NATO shodlo v roce 2014, se bude Česko snažit splnit, ale že vláda se potýká s rozpočtovým schodkem způsobeným nadměrnými výdaji předchozí vlády Petra Fialy.
Praha je podle Babiše rovněž odhodlaná splnit nový cíl NATO dávat na obranu 3,5 procenta HDP do roku 2035. Na něm se shodli lídři s Trumpem loni na summitu v Haagu.
