Čtvrtek 17. června 2021svátek má Adolf 30 °C skoro jasno Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Svět

NATO začne stahovat vojáky z Afghánistánu. Odchod se týká i českých vojáků, potvrdil Metnar

Česká armáda - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká armáda - ilustrační foto | foto: J.Vostárek

Praha Jednotky Severoatlantické aliance zahájí postupný odchod z Afghánistánu 1. května, Spojené státy jej budou koordinovat s dalšími zeměmi. Shodli se na tom dnes ministři obrany a zahraničí aliančních zemí. NATO má v rámci výcvikové mise v zemi téměř 10.000 vojáků, kteří Afghánistán definitivně opustí během několika dalších měsíců.

Ze země podle ministra obrany Lubomíra Metnara odejdou i čeští vojáci. Aliance bude podle společného prohlášení ministrů nadále podporovat mírový proces v zemi.

Americký prezident Joe Biden ve středu oznámil, že vojáci USA Afghánistán opustí do 11. září letošního roku.

„Šli jsme do Afghánistánu společně, přizpůsobovali své postoje společně a jsme jednotní i v otázce odchodu,“ řekl po ministerské videokonferenci generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Šéf NATO oznámil rozhodnutí krátce poté, co Biden v televizním projevu oficiálně informoval o rozhodnutí své administrativy dokončit odchod z nestabilní asijské země 20 let po teroristických útocích na USA, na něž spojenci afghánskou misí zareagovali.

Stoltenberg před videokonferencí všech aliančních ministrů dnes v Bruselu probíral společný postup se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem a ministrem obrany Lloydem Austinem.

Odchod není zárukou pozitivního vývoje

„Návrat našich vojáků domů neznamená, že ukončíme náš vztah s Afghánistánem a přestaneme jej podporovat,“ prohlásil Blinken. Aliance se podle něj bude nadále zasazovat o úspěšné dokončení mírového procesu. Američané v současnosti tvoří zhruba čtvrtinu aliančních jednotek v Afghánistánu.

Afghánská mise byla prvním případem, kdy NATO uplatnilo pátý článek své úmluvy, který zavazuje všechny spojenecké země pomoci kterémukoli členovi při jeho napadení.

Ministři zemí NATO se ve středu shodli na tom, že odchod bude „uspořádaný, koordinovaný a promyšlený“.

Stoltenberg připustil, že mírový proces se nevyvíjí zcela podle představ Západu a odchod není zárukou pozitivního vývoje v zemi. „Nebylo to jednoduché rozhodnutí a obnáší i rizika,“ prohlásil šéf NATO s tím, že alianční země stály před velkým dilematem, zda opustit zemi, nebo stát před možností dalšího mnohaletého angažmá.

Alianční jednotky měly původně opouštět Afghánistán již v těchto dnech, avšak podmínily svůj odchod pokrokem mírových rozhovorů mezi tamní vládou a radikálním hnutím Tálibán. Dohodu o stažení s Tálibánem, kterou uzavřel předchozí prezident Donald Trump, nyní jeho nástupce v Bílém domě přehodnotil.

Odejdou i čeští vojáci

Česká republika respektuje dohodu ministrů obrany a zahraničí NATO o odchodu vojáků z Afghánistánu a je připravena své vojáky stáhnout. Po středečním mimořádném videokonferenčním jednání se spojenci to uvedl český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Uvedl to Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Stahování by mělo začít 1. května, bude trvat několik měsíců, oznámil ve středu americký prezident Joe Biden.

Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se jich v zemi vystřídalo několik tisíc. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.

„Vždy jsme říkali, že samostatně nebudeme podnikat žádné kroky a otázku afghánské mise musíme vyřešit kolektivně. Dohodu respektujeme a jsme připraveni stáhnout i české vojáky,“ uvedl Metnar. „Se spojenci budeme koordinovat naši další pomoc Afghánistánu a jsme nadále připraveni společně bojovat proti terorismu,“ dodal.

Podle Fajnora dohoda o stažení neznamená konec podpory afghánského mírového procesu, ale „začátek nového vztahu NATO k jeho účastníkům“. „Severoatlantická aliance bude nadále podporovat snahu o dosažení stability v Afghánistánu politickou cestou. Důležitým krokem by v tomto ohledu měla být Istanbulská konference,“ dodal.

Odchod amerických vojsk z Afghánistánu byl původně plánován na květen. Biden ve středu řekl, že Spojené státy začnou společně se svými spojenci stahovat vojáky z Afghánistánu od 1. května. Ze země pak definitivně odejdou do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invazi původně zahájily.

V Afghánistánu sloužili čeští vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar. Dlouholetá alianční mise ISAF (Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti) se v Afghánistánu uzavřela koncem roku 2014, od té doby v zemi pokračuje nová výcviková mise Resolute Support (Rozhodná podpora).

Hlavní milníky války v Afghánistánu

  • 7. října 2001 - USA a Británie zahájily v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán, který byl reakcí na zářijové útoky na New York a Washington spáchané organizací Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001.
  • 20. prosince 2001 - Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci číslo 1386 o nasazení Mezinárodních podpůrných bezpečnostních sil (ISAF) v Afghánistánu.
  • 4. ledna 2004 - Afghánská Velká rada se dohodla na ústavě, což otevřelo cestu k prvním svobodným volbám za téměř půlstoletí válek.
  • 9. října 2004 - Konaly se prezidentské volby, jejichž vítězem se stal Hamíd Karzáí.
  • Říjen 2006 - NATO se ujalo velení mezinárodních jednotek v celém Afghánistánu, kromě operace Trvalá svoboda.
  • Září 2008 - První pokusy afghánské vlády o mírové vyjednávání s představiteli hnutí Tálibán.
  • 27. března 2009 - Americký prezident Barack Obama představil novou strategii pro Afghánistán a Pákistán. Schválil také navýšení počtu amerických vojáků i objemu civilní a hospodářské pomoci.
  • 30. července 2009 - Hnutí Tálibán vyzvalo k bojkotu prezidentských a provinčních voleb. Vítězem prezidentských voleb se po zrušení druhého kola stal znovu Karzáí.
  • 2. května 2011 - Americké komando v domě v pákistánském Abbottábádu zabilo vůdce a zakladatele teroristické organizace Al-Káida Usámu bin Ládina.
  • 17. července 2011 - Afghánské úřady začaly přebírat odpovědnost za bezpečnost země z rukou mezinárodních jednotek. Proces předávání začal v centrální provincii Bámján.
  • duben až září 2014 - Prezidentské volby v Afghánistánu. Z dubnového hlasování postoupili do červnového druhého kola bývalý ministr zahraničí Abdulláh Abdulláh a exministr financí Ašraf Ghaní. Po červnovém hlasování se s odkazem na volební podvody prohlásili za vítěze oba; nakonec v září podepsali dohodu o rozdělení moci: prezidentem se stal Ghaní, zatímco Abdulláh získal nově vytvořený post "výkonného premiéra" s rozšířenými pravomocemi.
  • 30. září 2014 - Afghánistán podepsal dlouho odkládané dohody se Spojenými státy a NATO. Dohody umožnily menšímu počtu zahraničních vojáků zůstat v zemi i po konci roku 2014.
  • 2. prosince 2014 - Ministři zahraničí NATO v Bruselu formálně potvrdili zahájení nové alianční mise v Afghánistánu od 1. ledna 2015. Mise Resolute Support (Rozhodná podpora) nahradila dlouholeté působení mezinárodních sil ISAF a je nebojová, její vojáci pomáhají především s výcvikem afghánských bezpečnostních sil.
  • 22. srpna 2017 - Americký prezident Donald Trump představil novou americkou strategii pro Afghánistán a jižní Asii. Oznámil, že USA budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země, a také zde posílí svoji vojenskou přítomnost. Počet amerických vojáků v zemi se poté navýšil o 3000 na 14.000.
  • 26. ledna 2019 - Zástupci Tálibánu a USA dokončili návrh mírové dohody, která předpokládala stažení zahraničních sil z Afghánistánu do 18 měsíců od jejího podepsání. Poté USA mírové rozhovory několikrát přerušily v reakci na bombové útoky Tálibánu poblíž spojeneckých základen.
  • 28. září 2019 - Prezidentské volby v Afghánistánu. Jejich vítězem byl 18. února 2020 potvrzen dosavadní prezident Ghaní.
  • 29. února 2020 - USA s Tálibánem v katarské metropoli Dauhá podepsaly dohodu, která se stala základem pro stažení vojsk USA a dalších zemí NATO z Afghánistánu do 14 měsíců a politické urovnání poměrů v zemi.
  • 10. března 2020 - Začalo stahování amerických vojáků ze dvou základen v Afghánistánu.
  • 8. srpna 2020 - Americký ministr obrany Mark Esper oznámil, že USA plánují snížit počet svých vojáků v Afghánistánu do konce listopadu na méně než 5000 z tehdejšího stavu 8600 vojáků.
  • 13. dubna 2021 - Nový americký prezident Joe Biden oznámil, že nestáhne vojáky USA z Afghánistánu k 1. květnu, jak se zavázala administrativa jeho předchůdce Trumpa. Jako nový termín stanovil letošní 11. září.
  • 14. dubna 2021 - Biden oznámil, že USA začnou společně se spojenci stahovat vojáky z Afghánistánu od 1. května. Ze země pak definitivně odejdou do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invazi původně zahájily. Jednotky NATO zahájí odchod z Afghánistánu 1. května, spojenci jej koordinují s USA. Potrvá několik měsíců, shodli se alianční ministři obrany.

Šlégr, Reichel, Ručinský. Kamarádi navždy. Legendy vyprávějí oblíbené historky

Kamarádi. Prožili spolu celý hokejový život, teď se (zleva) Jiří Šlégr, Robert... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Hoši ze zázračné hokejové třídy letos slaví padesátiny. Z Litvínova se vyškrábali až do sportovního nebe, k titulům...

Vydělat na testování je snadné. Reportér MF DNES zkusil zřídit odběrové místo

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Chcete si vydělat velké peníze? Otevřete si testovací místo na koronavirus. MF DNES zmapovala, jak funguje byznys s...

Legální návod pro nedočkavé lovce očkování. Jak se k němu dostat před termínem

Lidé, kteří mají nárok na očkování, se do něj budou moct začít registrovat od... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Každý týden zbudou v očkovacích centrech po republice desítky volných dávek očkování proti covidu. Stává se to dvěma...