Do práce mezinárodní koalice, která v Sýrii a Iráku bojuje s teroristy, jsou nějakým způsobem zapojeny všechny členské země NATO. Sama aliance mezinárodní snahy o likvidaci IS podporuje svými radarovými letadly AWACS a také výcvikem iráckých vojáků a důstojníků v Jordánsku i přímo v Iráku. Samo NATO však není členem tohoto širokého spojenectví, které od září 2014 sdružuje skoro sedm desítek partnerů.
Cvičení Rusů s Bělorusy bude zástěrkou pro trénink útoku na NATO, tvrdí Litva |
Podle Stoltenberga zdůrazňují zastánci formálního vstupu aliance do mezinárodní koalice fakt, že by se jednalo o významný politický signál podpory snah IS zlikvidovat. NATO by se také mohlo stát platformou pro koordinaci nejrůznějších forem podpory.
Věc bude - spolu s potvrzením trvající transatlantické alianční vazby - jedním z důležitých bodů summitu NATO příští týden v Bruselu. Stoltenberg ke schůzce ve čtvrtek poznamenal, že bude „krátká, ale důležitá“. Bude totiž kromě jiného první příležitostí pro vrcholné představitele zemí aliance setkat se s novými prezidenty USA a Francie Donaldem Trumpem a Emmanuelem Macronem.
Francouzi a Němci mají obavy
Právě Spojené státy prosazují větší angažovanost NATO v práci koalice proti Islámskému státu. Podle diplomatů mají s tímto plánem největší problém Francouzi a Němci, kteří se obávají nového dlouholetého a drahého angažmá aliance v neklidné oblasti, podobně jako se to NATO stalo v Afghánistánu.
Český ministr obrany Martin Stropnický míní, že Spojené státy na summitu své partnery v NATO vyzvou k podstatně intenzivnějšímu boji s IS. „To tam patrně zazní,“ připustil český ministr.
Dalšími tématy alianční vrcholné schůzky příští týden podle něj bude dlouhodobá otázka zvyšování obranných výdajů především evropských spojenců a téma spolupráce mezi NATO a Evropskou unií. O tomto bodu ve čtvrtek ostatně v Bruselu jednali ministři zemí EU. Obě organizace mají většinu členských zemí společných.
Unie a aliance začaly úžeji spolupracovat až v posledních letech, především v důsledku stále komplikovanější mezinárodní situace. Loni na summitu ve Varšavě byla potvrzena snaha o úzkou kooperaci v některých konkrétních oblastech, například v boji s kybernetickými hrozbami. Podle Stropnického ale tempo v poslední době poněkud povolilo, především kvůli vnitropolitickému vývoji a volbám v některých klíčových evropských zemích.
