Někdejší šéf protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) a jedna z tváří britského referenda o brexitu Nigel Farage europoslaneckým kolegům řekl, že Británie je nyní v pozici, v jaké ji EU chtěla po dvouletém vyjednávání mít.
Pět krajů ohrožených brexitem. Které obory zasáhne odchod Britů a co doporučuje Brusel? |
Pokud se podle něj Londýn rozhodne odchod z EU odložit, je možné, že UKIP se zúčastní květnových voleb do Evropského parlamentu. Varoval také před případným druhým referendem o unijní budoucnosti Británie. Farage je přesvědčen, že pokud se tak stane, Britům dojde s Bruselem trpělivost a EU odmítnou ještě důrazněji než v červnu 2016. Tehdy se pro brexit vyslovilo necelých 52 procent hlasujících voličů.
První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že nechce spekulovat o podobě brexitu, nevyloučil ale ani neřízený odchod, na který se EU musí připravit. Opatrně hovořil šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier, podle kterého je příliš brzy na to, aby bylo jasné, jak bude odluka Spojeného království vypadat.
Barnier s Timmermansem se shodli na tom, že nyní musí Británie sdělit unii svoji představu o brexitu. Oba nicméně odmítnutou dohodu, kterou připravili britští a unijní vyjednavači a která stanoví podmínky britského odchodu z EU, považují za nejlepší možný kompromis poskytující právní jistotu oběma stranám.
Barnier připustil, že EU může s Londýnem diskutovat o nové podobě dohody, pokud Británie ustoupí od svých dosavadních postojů, v každém případě je ale nutné zabránit vzniku pevné hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.
Předseda evropských lidovců Manfred Weber naopak žádný prostor pro změnu podmínek nevidí. Řekl také, že sami Britové nyní vidí nejistotu, kterou jim brexit přináší. V této souvislosti vyzval voliče, aby neposlouchali vábení populistů. Evropskou unii je podle něj třeba reformovat, ne rozbít.