Nazdar, Blaire. Jak je? - zaznělo na G8

Bush: Nazdar, Blaire. Jak je? (V originále zazní výraz „Yo“, kterým angličtinu obohatily pouliční gangy z jižní Filadelfie. Internetový server www.slangsite.com ho charakterizuje jako „krátký pouliční slangový pozdrav“.)
Blair: Já jenom...
Bush: Odjíždíš?
Blair: Ne, ne, ne, ještě ne. Ta obchodní věcička. (Složitá vyjednávání ve Světové obchodní organizaci - WTO)
Bush: Jo, už jsem to tomu chlapovi řekl. („Ten chlap“ by podle britského tisku mohl být šéf WTO Pascal Lamy.)
Blair: Máš v plánu to říct tady, nebo ne?

Blair potvrdil nálepku "pudlíka"

Vzpomínáte na klip k satirické písni George Michaela Shoot the Dog? Tony Blair v něm vystupuje jako poslušný „pudlík“ prezidenta USA George W. Bushe. Pondělní „odposlech“ soukromého rozhovoru obou státníků, alespoň v očích britských komentátorů, podezření z jisté servilnosti britského premiéra potvrdil. Zveřejněná konverzace „sotva rozptýlila podezření, že je premiér něco jako pudlík Washingtonu,“ napsal konzervativní Daily Mail. Bulvární Daily Mirror si přisadil: „Horlivý“ Blair se podle něj předvedl jako „diplomat ve službách americké vlády, který nabízí, že pojede jménem americké vlády vyjednávat na Blízký východ“. Suverénně nejslabší Blairova chvíle přišla asi v polovině několikaminutového, neplánovaně věřejného rozhovoru. Premiér se snažil Bushe koktavě přesvědčit, aby ho „pustil“ k vyjednávání na Blízkém východě, což Bush odmítá. Podle názoru Daily Telegraphu se Blair zachoval jako velmi slabý vůdce, jemuž už ani nevadí, že jeho mise skončí nezdarem. Většina britských deníků se pozastavila také nad Bushovým oslovením Blaira: „Yo, Blair. How are you doing?“ Slangové, ale přátelské až familiární oslovení totiž poněkud kazí použití příjmení. „Považuje Blaira za sobě rovného?“ ptá se proto například The Independent. Levicový The Guardian v tomto oslovení vidí lehký náznak neúcty. Nejprodávanější britský list The Sun si zase rýpl do Bushe, který podle něj v tu chvíli zní „spíš jako rapper než státník“. Bush si ale své „parádní číslo“ nechal až na závěr. Prezident, jemuž se posledních šest let dařilo vyhýbat sprostým slovům ve veřejných vystoupeních, tentokrát použil (americkou korektní terminologií) slovo na S. Tedy „shit“.  O tom, že jeho konverzaci s Blairem vyslechli novináři, se Bush dověděl až na palubě speciálu Air Force One. Jeho první otázka podle mluvčího Tonyho Snowa, zněla: „Co jsem říkal?“ Když mu ukázali přepis, „obrátil oči v sloup a zasmál se“. Tím pro něj také celé faux pas skončilo. Nic strašného se totiž nestalo, ani při nadávání se totiž neodchýlil od oficiální linie - „shit“ totiž v Libanonu dělal Hizballáh.

Bush: Jestli chceš...
Blair: No, já jenom, kdyby na to došla řeč...
Bush: Jenom chci, aby se to začalo hýbat.
Blair: Jasně.
Bush: Včera se to moc nehýbalo.
Blair: Ne, ne, možná že se to ne to... možná, že to bude nemožné.
Bush: Jsem připravený to říct.
Blair: Já si jenom myslím, že potřebujeme být v opozici...
Bush: Kdo předsedá obchodu?
Blair: Angela. (Merkelová, německá kancléřka)
Bush: Řekni jí, ať jim zavolá.
Blair: Ano.
Bush: Řekni jí, ať ho... je tam pošle. A dík za ten svetr, bylo to od tebe moc pozorný.
Blair: Rádo se stalo.
Bush: Vím, žes ho vybíral sám. (Zdánlivá invektiva, která ve skutečnosti vůbec invektivou není. Bush vyjadřuje upřímné nadšení z luxusního svetru Burberry, který dostal od Blaira k šedesátinám.)
Blair: No jasně, vlastně... (nesrozumitelné)
Bush: Co Kofi Annan? Nelíbí se mi to pořadí. Jeho postoj je v podstatě dosáhnout příměří a teprve pak všechno ostatní. (Státníci náhle zcela změnili téma hovoru, nyní je řeč o situaci v Libanonu a generálním tajemníkovi OSN Kofim Annanovi.)
Blair: Jo, já si myslím, že to fakticky nejtěžší je, že to nemůžeš ukončit, dokud se nedohodne ta mezinárodní přítomnost.
Bush: No jasně.
Blair: Nevím, o čem jste mluvili, ale jak jsem říkal, jsem připraven zajet se podívat, jak to tam vypadá, ale musí se to udělat rychle, protože jinak se to rozjede...
Bush: Pojede tam. Myslím, že tam Condi brzo pojede. (Řeč je o americké ministryni zahraničí Condoleezze Riceové.)
Blair: Ale to, to, to je to, o co tu jde. Ale když se, když se ti bude zdát, že to bude nějakou dobu trvat připravit...
Bush: Jasně, jasně.
Blair: Ale lidi mají aspoň...
Bush: Je to proces, souhlasím. Řekl jsem jí o tvojí nabídce...
Blair: No... já jenom, že... víš... Kdyby jako potřebovala připravit půdu... protože je jasné, že jestli tam pojede, bude jako muset uspět, zatímco já tam můžu jen tak přijet a jenom mluvit. (Asi nejpotupnější pasáž pro Blaira. De facto připouští, že jeho diplomatická mise není ani zdaleka tak důležitá jako cesta Riceové.)
Bush: Víš, ironií je, že to, co potřebují, je přinutit Sýrii, aby přinutila Hizballáh, aby nechal těch hovadin, a je po všem. (Podle diplomatů jde zřejmě o Rusy.)
Blair: (nesrozumitelné)
Bush: (nesrozumitelné)
Blair: Sýrie.
Bush: Proč?
Blair: Protože si myslím, že je to všechno součást stejné záležitosti.
Bush: Jo.
Blair: Co si myslí? Myslí si, že když to v Libanonu dopadne dobře, když se nám podaří najít řešení v Izraeli a Palestině, Irák se obrátí k lepšímu... (Řeč může být o Kofim Annanovi nebo syrském prezidentovi Bašáru Asadovi.)
Bush: Jo, jo, je to miláček. (Pravděpodobně ironie.)
Blair: Hotovej poklad. A o tom to celé je. Je to totéž jako s Irákem. (CNN v této špatně srozumitelné pasáži uvádí místo Iráku Írán.)
Bush: Říkal jsem si, že bych zavolal Kofimu, aby brnknul Asadovi a něco se začlo dít.
Blair: Jasně.
Bush: Neobviňujeme Izrael a neobviňujeme ani libanonskou vládu.
Blair: Ono je to...? (V tu chvíli Blair vypnul mikrofon na stole před sebou.)