O neobvyklém kroku rozhodl loni papež František s odůvodněním, že církev se historie nebojí. Zveřejnění dokumentů požadovaly zejména židovské organizace a historikové s tím, že je třeba vyjasnit roli katolických hodnostářů během holocaustu. K otevření archivu, který čítá na dva miliony dokumentů, dojde 2. března, na 81. výročí zvolení Pia XII.
Papež, který mlčel
Papež František vydal ‚manuál‘ proti sexuálnímu zneužívání. Dospělost církev posouvá z 16 na 18 let |
Pius XII., původním jménem Eugenio Pacelli, byl zvolen v roce 1939 na začátku druhé světové války. Postoj nového papeže vůči rostoucí moci Hitlera sledoval již tehdy celý svět a jeho papežský úřad je dodnes předmětem polemik mnoha historiků a badatelů. Piovi XII. bývá vyčítáno, že neodsoudil nacistickou invazi do Polska a zavíral oči nad probíhajícím holocaustem. Z nečinnosti a přehlížení nacistických zločinů papeže obvinil i laureát Nobelovy ceny Elie Wiesel.
  |
Papeže velmi kritizoval britský autor John Cromwell ve své knize Hitlerův papež, která vyšla v roce 1999 a vzbudila mnoho nesouhlasných reakcí. Cromwell tvrdí, že Pacelli byl antisemita a loutka v rukách Hitlera. Otevřená kritika Pia XII. se silně rozhořela za éry papeže Benedikta XVI., který otevřel cestu ke svatořečení tohoto pontifika, když v roce 2009 podepsal dekret, kterým zahájil jeho blahořečení.
Lidé, kteří Pia XII. obhajují, argumentují tím, že papež nemohl veřejně odsoudit nacismus, jelikož by tím ohrozil katolíky v okupované části Evropy. Z dokumentů z období druhé světové války, které byly Vatikánem částečně zveřejňované od 60. let, navíc vyšlo najevo, že papež se snažil Židům pomoci. Posvětil například dalekosáhlý systém úkrytů v klášterech a konventech napříč okupovanou Evropou a nechal vyrábět falešné dokumenty kněžím, kteří nasazovali své životy, aby pomohli Židům.
‚Vyrábějí zbraně, ale odmítají migranty.‘ Papež odsoudil politiku řady zemí |
Odhalení zbývajících dokumentů tedy může definitivně vyjasnit papežovu roli, v což doufá i samotná katolická církev. „Otevření archivů je důležité pro moderní církevní i světové dějiny,“ prohlásil minulý týden knihovník a archivář Vatikánské knihovny kardinál José Tolentino de Mendonça. Papež František zase uvedl, že doufá v objektivní historické posouzení „skvělých momentů tohoto papeže i okamžiků velkých těžkostí i těžkých rozhodování.“
Mnozí badatelé jsou ovšem skeptičtí. „Milovníci senzací budou zklamáni. Nedočkáme se zásadního přehodnocení role Pia XII. za války,“ poznamenal například francouzský církevní historik Philippe Chenaux, který učí na Lateránské univerzitě v Římě. Podle něj budou odhalené dokumenty spíše přínosné pro pochopení poválečného období a vztahů mezi křesťanským západem a komunistickým východem.
Dokumenty budou zprvu otevřené pro malé množství výzkumníků. Zatím se o přístup k archivům přihlásilo 150 zájemců, najednou jich může v archivu studovat pouze 60. Mezi prvními z nich budou zástupci židovské komunity v Římě a výzkumníci z izraelského Muzea holocaustu. Vzhledem k objemu archivu se očekává, že bude plně prozkoumán až za několik let.
