Tedy přesně takový kříž, jaký tady stál, než ho strhli bolševičtí revolucionáři. Byl to kříž vyřezaný podle návrhu umělce Viktora Vasněcova a stál na místě, kde se v roce 1905 stal obětí atentátníka Ivana Kaljajeva Sergej Alexandrovič Romanov, syn cara Alexandra II. a mladší bratr Alexandra III. Muž, který se mj. nechvalně proslavil vyhnáním židovského obyvatelstva z Moskvy.
Návrat k carskému stylu
Nápad vypracovat plány rozsáhlých změn, které by měly z Kremlu učinit mnohem přitažlivější turistickou atrakci, než je doposud, se zrodil v hlavě ruského prezidenta letos v květnu. Tehdy se sám Putin spustil do podzemních prostor v místě, kde archeologové provedli před dvěma lety demontáž slavného 14. kremelského bloku – objektu splácaného komunistickými architekty koncem 30. let minulého století na pokyn tehdejších politických vůdců. Dlouho sloužil jako sídlo prezidentské administrativy, až Putinovi se krajně znelíbil.
Bolševici ho nechali postavit na místě historických skvostů – klášterů Čudova a Vozněsenského a Malého nikolajevského paláce. A na pokyn vůdce současného byl také odstraněn.
V Rusku se každý panovník, ať už carské, či komunistické éry, snažil vtisknout sídlu svůj odkaz a vkus. Za vlády Putina by seKreml měl stát monumentálním sídlem vládce ruského impéria ve starém stylu.
Po stopách krysobijce Volodi. Turisté v Petrohradu odhalují Putinova tajemství![]() |
Nečekané archeologické nálezy ruského prezidenta nadchly: část klášterní jídelny, základy chrámu metropolity Alexeje i Blagověščenského kostela, zbytky základů dalších unikátních historických objektů. Archeologové ve sklepeních 14. bloku našli také stopy po dalších stavbách sloužících mnichům ve 12. až 14. století.
Podle expertů je možné, že jde o části chrámu Zázraků Archanděla Michaela, dokončeného v roce 1365 a zničeného o pětašedesát let později. V troskách staveb byly nalezeny nejrůznější cenné předměty většinou z počátku 13 .století. Že se tohle skrývá pod 14. blokem, nikdo nepředpokládal.
Prezident si vzal čas na rozmyšlenou a tento týden vydal první příkazy. Pokračovat ve vykopávkách i v dalších lokalitách východní části Kremlu. A také vybudovat muzeum a všechny předměty zpřístupnit veřejnosti.
Největším lákadlem bude podzemní expozice i možnost navštívit donedávna tajné sklepy a kryty pod kremelskými paláci.
Procházky jen organizovaně
Na povrchu pak místo šeredné připomínky na dobu, kdy v Kremlu sídlili komunisté, má vzniknout 1,6 hektaru rozsáhlý park s dominantou symbolizující velké pravoslavné Rusko – křížem. I sem by měla mít bez problémů přístup veřejnost, což je asi hlavní změna. Uzavřený a nepřístupný Kreml s bezpočtem kontrol a bezpečnostních systémů se přece jen zpřístupňuje lidu.
Ovšem žádné neorganizované procházení povoleno nebude. Nové prostory budou zahrnuty do exkurzí a bude nutné si za jejich návštěvu připlatit. Více lidí bude potřebovat více kontrolovaných vstupních stanovišť. Ta vzniknou u věží Borovické a Spasské, kterými se zatím běžný smrtelník do Kremlu nedostal.
