Třiašedesátiletý Bolsonaro má před svým soupeřem, levicovým politikem Fernandem Haddadem (55) v posledních předvolebních průzkumech náskok asi 14 procentních bodů. Zdá se proto zatím velmi pravděpodobné, že pátá nejlidnatější země světa bude mít po více než 25 letech levicových vlád pravicového prezidenta. Právě i dlouholeté vládnutí levicových prezidentů je jedním z důvodů, proč má nyní tolik příznivců pravicový politik.
Levicové vlády sice dostaly statisíce chudých Brazilců sociálními programy z bídy, bylo to ale v době, kdy země zažívala obrovský ekonomický boom. To už neplatí, naopak nový prezident se bude muset snažit ekonomiku oživit. V posledním volebním období také vypukl největší korupční skandál v dějinách země, který postihl politiky z různých stran. Bolsonaro ale zůstal veřejně „čistý“ a mnozí voliči věří, že jako zastánce tvrdé linie zatočí s korupcí i vysokou kriminalitou a jako pravicový politik pomůže hospodářství.
Buď vypadnou, nebo půjdou do vězení
Exstarostovi Sao Paula Haddadovi ubralo body spojenectví s levicovou Stranou pracujících (PT), která ho do voleb nominovala. Mnozí voliči Bolsonara jsou totiž hlavně „antipetisté“, tedy odpůrci strany PT. Z ní vyšla předchozí vítězka prezidentských voleb Dilma Rousseffová, v roce 2016 sesazená parlamentem kvůli neústavním manipulacím s rozpočtem, i její předchůdce v úřadu prezidenta Luiz Inácio Lula da Silva, který je kvůli korupci nyní ve vězení.
Toho využil dlouholetý federální poslanec Bolsonaro v kampani. „Tahle banda, pokud tu bude chtít zůstat, se bude muset podřídit zákonům. Buď vypadnou, nebo půjdou do vězení. Tihle marginální rudí budou v naší zemi zakázaní,“ řekl Bolsonaro v telefonátu, při němž se nechal natočit na video a to pak tento týden zveřejnil na síti YouTube. „Tahle vlast je naše, a ne té bandy, která má rudou vlajku,“ dodal Bolsonaro s odkazem na červenou vlajku strany PT.
Bolsonaro, který si za viceprezidenta vybral penzionovaného generála Hamiltona Mouraa, vzbuzuje u některých obavy i svým pozitivním hodnocením brazilské diktatury z let 1964 až 1985 kvůli ekonomickým úspěchům. Dříve proslul tento syn italských přistěhovalců, jehož dědeček sloužil v Hitlerově armádě, i řadou urážlivých výroků na adresu žen či homosexuálů a vysloužil si obvinění z rasismu.
Finance přes Whatsapp
Radikální postoje byly zřejmě i důvodem, proč Bolsonara začátkem září na volebním mítinku jeden z jeho odpůrců pobodal. Politik skončil s vážným zraněním v nemocnici, odkud byl propuštěn týden před začátkem prvního kola prezidentských voleb. I z nemocničního lůžka ale vedl kampaň přes sociální sítě, v níž pokračoval i poté, co mu lékaři dovolili účast na mítincích či v televizních debatách. K veřejné diskusi s Haddadem se ale Bolsonaro nešel.
Kvůli kampani vyšetřuje z podnětu strany PT Bolsonara i volební soud, který se zabývá podezřením, že skupina bohatých podnikatelů financovala Bolsonarovu kampaň přes mobilní aplikaci Whatsapp. Přes aplikaci, kterou v Brazílii užívá na 120 milionů lidí, tedy zhruba polovina jejích obyvatel, podle informací, které přinesla brazilská média, rozesílali Bolsonarovi volební manažeři falešné zprávy útočící na stranu PT.
