Snowden před rokem vyzradil, že NSA a další zpravodajské služby shromažďovaly údaje o telefonátech a e-mailové komunikaci milionů lidí po celém světě. Přes Hongkong pak vycestoval do Ruska, které mu poskytlo dočasný azyl.
"Mé právo na azyl tady (v Rusku) končí začátkem srpna. Jestliže mi azyl nabídne Brazílie, rád jej přijmu, hrozně rád bych žil v Brazílii," sdělil Snowden. Připomněl také, že tuto jihoamerickou zemi o to požádal hned v Moskvě před deseti měsíci, když byl zadržen na letišti a Spojené státy mu zrušily pas. "Požádal jsem tehdy o azyl několik zemí, mezi nimi Brazílii," sdělil.
Tvrdil také, že do Latinské Ameriky směřoval od samého počátku. "Nikdy jsem nezamýšlel jet do Ruska, byl jsem na cestě do Latinské Ameriky, do Ekvádoru, ale zrušili mi pas a nemohl jsem pokračovat," připomenul svou cestu, když vycestoval z USA do Hongkongu.
Edward Snowden.
O rozsáhlém sběru informací americkými tajnými službami informoval britský list The Guardian loni v červnu a krátce potom také odhalil, že zdrojem těchto informací je Snowden.
Agent pracoval na zakázce pro NSA na Havaji, odkud loni 20. května odletěl do Hongkongu. Spojené státy ho 22. června obvinily ze špionáže krádeže státních dokumentů a den nato odcestoval do Moskvy. Ekvádorský ministr zahraničí původně řekl, že Snowden požádal o azyl jeho zemi, ale Ekvádor to později popřel.
PSALI JSME: |
Snowden v rozhovoru s televizí Globo trval na tom, že jeho žádost o azyl v Brazílii je jasná a zřejmá. Brazilské ministerstvo ji ale považuje za neoficiální. Snowden už v prosinci zaslal Brazílii otevřený dopis, v němž ocenil kritickou reakci Brazílie na informace o rozsáhlém špehování. Brazilská vláda tehdy tvrdila, že oficiální žádost o azyl neobdržela. "To je pro mne novinka, vypadá to, jako kdybych nerespektoval postup," sdělil Snowden televizi.
V Brazílii běží od loňska podpisová kampaň, která má Snowdenovu žádost o azyl podpořit, zatím se k ní připojilo přes milion lidí. Petiční akci zahájil David Miranda, což je životní partner amerického novináře Glenna Greenwalda, který jako první informace vynesené Snowdenem publikoval. Miranda řekl, že chce petici předat prezidentce Dilmě Rousseffové, jakmile pod ní bude 1,25 milionu podpisů.
Koho sledovala NSA?
- 5. června 2013 vyšlo v médiích najevo, že NSA dostávala denně data o telefonních hovorech více než 120 milionů klientů telekomunikační společnosti Verizon v USA.
- V rámci programu PRISM od roku 2007 NSA, později s britskou rozvědkou GCHQ, tajně masově sbírala data o telefonátech, mailech a videochatech Američanů i cizinců skrze firmy Microsoft, Google, Facebook, Yahoo, Apple, AOL či Paltalk.
- S NSA sdílela informace získané prostřednictvím svého programu Tempora britská elektronická rozvědka GCHQ. Ta takto monitorovala telefonáty, emaily, vstupy na sociální síť Facebook či internetovou historii cílových osob i jiných občanů. Britská rozvědka sledovala i politiky a diplomaty na londýnském summitu G20 v roce 2009. V rámci programu Royal Concierge (Královský vrátný) sledovaly britské tajné služby několik let též zahraniční diplomaty v luxusních hotelech po světě.
- GCHQ a NSA sledovaly v letech 2008-2009 internetovou a telefonní komunikaci německé a izraelské vlády, komisaře EU Joaquína Almuniu, zástupců Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), UNICEF či diplomatických misí při OSN v Ženevě, francouzský zbrojní koncern Thales či petrochemický gigant Total, ale například i nevládní organizaci Lékaři světa.
- Jeden z vynesených dokumentů uvádí seznam 38 ambasád a diplomatických misí, jež sledovala NSA v rámci programu Dropmire (mj. Francie, Itálie, Řecka, Japonska, Mexika, Jižní Koreje, Indie, Turecka či zastoupení EU ve Washingtonu).
- Americké tajné služby před několika lety pronikly také na servery čínské společnosti Huawei, kde se údajně zaměřily i na vysoké čínské představitele a vládní instituce.
- NSA sledovala komunikaci prezidentů Mexika a Brazílie Enriqueho Peňi Nieta a Dilmy Rousseffové; ta poté USA tvrdě kritizovala a zrušila říjnovou státní návštěvu USA. Poté vyšlo najevo, že NSA monitorovala též mailový server v úřadu předchozího mexického prezidenta Felipe Calderóna (2006-2012), který přitom s americkou vládou velmi úzce spolupracoval.
- Tajné služby USA údajně sledovaly i mobil německé kancléřky Angely Merkelové či jejího předchůdce Gerharda Schrödera. Vztahy narušené tímto skandálem se snažil mj. v lednu vylepšit prezident Barack Obama, když Merkelovou ujistil, že se za jeho úřadování nemusí obávat o důvěrnost telefonátů svých krajanů. Obě země též jednají o dohodě, jež by zamezila vzájemné špionáži. USA ale zatím takovou dohodu s žádnou zemí nemají.
- Prostřednictvím programu Boundless Informant získala NSA například jen mezi 10. prosincem 2012 a 8. lednem 2013 v Německu více než 552 milionů telefonních a internetových dat, téměř 70 milionů telefonních metadat ve Francii, 60 milionů telefonních metadat ve Španělsku, 33 milionů téhož v Norsku, 46 milionů v Itálii a 1,8 milionu v Nizozemsku.
- Pomocí programu Dishfire NSA shromažďuje SMS zprávy nejen vytipovaných podezřelých cílů z celého světa, údajně až 200 milionů zpráv denně. Zprávy z amerických čísel jsou mazány, z čísel ve světě, včetně Británie, zůstávají. Toho využívala britská rozvědka GCHQ, jež měla k databázi přístup; sama totiž bez soudního příkazu sledovat zprávy z britských čísel nesmí.
EDWARD SNOWDENAmerický počítačový odborník Edward Snowden (30) jako zaměstnanec smluvních firem americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) v letech 2012 až 2013 pronikl do tajné sítě rozvědek USA, Británie, Austrálie, Kanady a Nového Zélandu - Five Eyes (Pět očí). Získal tak tisíce tajných svazků, o nichž média od loňského 5. června zveřejňují informace, z nichž vyplývá, že tyto rozvědky sledují telefonní a internetovou komunikaci milionů občanů po celém světě.
|
