„Nikdy jsme nic takového neviděli,“ uvedl Max Kapustin z Chicagské univerzity. „Ani nevím, jak to zasadit do kontextu. Vymyká se to všemu, co jsme dosud zaznamenali,“ poznamenal.
Násilnosti se udály v době celoamerických demonstrací proti policejnímu násilí a rasové nerovnosti. I v Chicagu, které má 2,7 milionu obyvatel, podobně jako v jiných městech protesty přerostly ve výtržnosti a rabování. Kapustin se proto domnívá, že počet vražd se mohl zvýšit kvůli tomu, že chicagská policie se soustředila na zvládání demonstrací, proto neměla dostatek personálu k běžné hlídkové činnosti. „Když chicagská policie obrátí pozornost jinam, vznikne náhle vakuum, takže pak vidíme takové obrázky masakrů,“ dodal.
V Buffalu obvinili policisty, kteří strčili do 75letého muže. Členové jednotky na protest opustili útvar |
Neděle 31. května výrazně překonala doposud nejkrvavější den ve statistikách kriminality města, kterým byl 4. srpen 1991. V tento den bylo v Chicagu zavražděno 13 lidí. Násilný byl i celý víkend od pátku 29. května do neděle 31. května. Během těchto třech dní bylo ve městě postřeleno 85 lidí a zabito 24 lidí, převážně černochů, uvedla BBC.
Chicago patří ve Spojených státech k městům s největší kriminalitou, což pravidelně kritizuje prezident Donald Trump. Ten v minulosti radnici pohrozil, že pokud bezpečnost v ulicích zajistit nedokáže, udělá to federální vláda.
I přes vysokou míru vražd ve městě se jejich počet dlouhodobě snižuje. Ještě v 90. letech bylo běžné, že ročně zde bylo zavražděno i přes 900 lidí. V roce 2018 Chicago zaznamenalo 561 vražd, což bylo více než New York s Los Angeles dohromady, o rok později pak počet vražd poklesl na 492. Z letošní statistiky pak vybočuje období od 18. března do 27. března, kdy se v Chicagu staly jen dvě vraždy. Podle analytiků to očividně souvisí s tím, že lidé kvůli pandemii nemoci covid-19 setrvávali doma. Ve městě tehdy klesla kriminalita o zhruba 20 procent.
