Nejmladší prezident nebo žena hlavou státu? Podle průzkumu třetina Francouzů k volbám nepůjde

V neděli Francouzi odevzdají svůj hlas v rámci finálového duelu prezidentských voleb. Podle francouzského deníku Le Monde a jejich předvolebních průzkumů k volbám půjde 76 procent lidí, třetina Francouzů tedy k volbám nepůjde. V zámoří druhé kolo voleb již začalo, volební místnosti se otevřely v sobotu. Jejich výsledky se ale zveřejní ve stejnou chvíli jako výsledky z pevninské Francie.

Předvolební průzkumy zveřejněné francouzskými deníky předpokládají, že vítězem prezidentských voleb bude centrista Emmanuel Macron, který by měl mít náskok více než 20 procent. Průzkumy naznačují, že by měl získat 63 procent hlasů. Marine Le Penová by měla dosáhnout na 37 procent hlasů.

Očekává se, že volební účast ve francouzských enklávách bude poměrně nízká. Což je pravděpodobně dáno tím, že ve většině z nich vyhrál krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon, který se do druhého kola nedostal. Hned po výsledcích z prvního kola ostatní kandidáti jako například republikánský François Fillon nebo Benoît Hamon vyzvali své voliče, aby hlasy odevzdali Emmanuelu Macronovi. To ale není případ Mélenchona, ten preferovaného kandidáta nezmínil. Deník Le Monde napsal, že mezi jeho voliči může podle průzkumů být až 36 procent těch, kteří ve volbách odevzdají tzv. bílý lístek a necelých 30 procent dalších se hlasování zdrží úplně.

Poslední televizní debata pomohla Macronovi. Zvýšil náskok nad Le Penovou

Právě tzv. bílé lístky, tedy lístky voličů, kteří odmítají volit mezi zbylými dvěma kandidáty, byly v předvečer voleb skloňovaným tématem napříč francouzskou společností. Deník Le Figaro napsal, že dokonce až 40 procent Francouzů přemýšlí o tom, že by vzpurně odvolili bílým lístkem, protože jim nevyhovuje ani jeden kandidát. Výsledné procento lidí, kteří takto odvolí, ale bude ve finále pravděpodobně výrazně menší.

Bílý lístek v prvním kole letošních voleb odevzdal zhruba jeden milion lidí, tedy 2,6 procenta voličů. Rekordem bílých lístků byl rok 1969 (6,4 procenta hlasů). V posledních prezidentských volbách odevzdalo bílé či neplatné lístky 2,1 milionu občanů.

Neúčast voličů během prezidentských voleb patří ve Francii k té nejmenší. Toto číslo roste v jiných tuzemských volbách. Nejméně lidí volí v těch evropských. Tam neúčast dosahuje mezi 40 - 60 procenty.

Macron čelí hackerským útokům

Před prvním kolem proběhl ve francouzském hlavním městě teroristický útok. Ani druhé kolo se neobešlo bez pozdvižení. V pátek večer tým centristy Emmanuela Macrona ohlásil, že v jeho týmu došlo ke kybernetickému útoku, při kterém unikly dokumenty o velikosti devíti gigabitů spojené s kampaní hnutí Vpřed!. S velkou pravděpodobností ale tento útok volby nijak neovlivní. „Tento masivní únik přišel příliš pozdě, aby ovlivnil volby. Záměr s načasováním je zvláštní,“ uvedl WikiLeaks.

Volební kampaň úderem páteční půlnoci skončila, přišlo klidné období před samotnými volbami, v rámci něhož nesmí ani sami kandidáti vystupovat na veřejnosti. Právě z toho důvodu byla francouzská média varována, aby pro tuto chvíli z kyberútoku nepublikovaly žádné dokumenty. Francie se snaží udržet útok mimo prezidentské volby. Úřady upozornily, že by se publikování dat v opačném případě považovalo za trestný čin. Nebezpečným podle Macronova hnutí tak není samotný únik dokumentů, ale to, že se na internetu mísí pravá data s falešnými.

Současný prezident François Hollande v sobotu slíbil, že hackerské útoky na štáb kandidáta Macrona nezůstanou bez odpovědi. Na rozdíl od vyjádření Macronova hnutí Vpřed! prezident nevidí v útoku žádný pokus o destabilizaci. „Nevidím v tom vůbec nic,“ řekl. Pohrozil ale, že ukradení účtu bude vyšetřováno a že jsou úřady ve střehu.