Cholera se v Jemenu začala šířit v dubnu a jen za tři měsíce podle Světové zdravotnické organizace (WHO) infikovala přes půl milionu lidí. Podvýživa a špatné hygienické podmínky způsobili, že v dnešní době snadno léčená nemoc již zabila přes dva tisíce lidí, z toho přes polovinu dětí. Jde jednu z největších epidemií cholery za posledních 50 let.
„Je to pomalá smrt,“ popsal pro server The New York Times Yakoub al-Jayefi, jemenský voják, který jako řada dalších jemenských obyvatel nedostal plat již přes osm měsíců.
  |
Jeho rodině již před časem došly peníze: přežívali téměř pouze na mléku a jogurtu, které jim darovali sousedi. Špatná strava se ale na rodině podepsala a al-Jayefova šestiletá dcera se teď léčí v san’áuské nemocnici kvůli podvyživenosti. Na její léčbu se složili přátelé a příbuzní jejího otce.
Podvyživenost, která se s chudobou v zemi šíří rapidní rychlostí kvůli neustálé destrukci budov i cest, je přitom jedním z hlavních faktorů, proč tolik lidí umírá na nemoc, která se dá léčit kombinací antibiotik a rehydratace. „Čekáme na zatracení nebo na zázrak,“ popsal al-Jayefi.
Bojiště národů
Yemen byl dlouhodobě nejchudší arabskou zemí a ozbrojené konflikty mu nebyly cizí. Současná občanská válka má kořeny v roce 2014, kdy hútíovští rebelové, povstalecká skupinazajdíjských ší’itů s vazbami na předchozí režim prezidenta Alí Abdalláha Sáliha, kteří do té doby působily pouze na omezené oblasti v severní části země, obsadili tamní hlavní město San’á a začali tlačit i na jeho souseda, Aden, druhé největší město Jemenu.
Mezinárodně uznávaná vláda byla jako důsledek hútíovské expanze vytlačena do exilu. Začátkem roku 2015 následně Saudská Arábie v koalici s dalšími arabskými národy odstartovala ozbrojené operace s cílem zatlačit rebely z hlavního města a obnovit vládu.
Šíité unesli v Jemenu 12 místních pracovníků norské organizace |
Snahy se ale zatím ukazují jako marné. Země zůstává rozdělená na dvě části, a ve vzniklém chaosu se daří i mezinárodním teroristickým skupinám. Na území Jemenu se rozrostl vliv Islámského státu i al-Káidy.
Do války je navíc zapletena i řada dalších mezinárodních konfliktů. Koalici Saudské Arábie podporuje Velká Británie, Francie i Spojené státy, které pravidelně podnikají letecké údery na území Islámského státu a al-Káidy. Hútíové mají naopak podporu v bývalé v Íránu - jemenský konflikt je tedy čast vykládán jako součást táhlého sporu mezi Íránem a Saudskou Arábií, který sahá i do Sýrie či Libanonu.
Stát v rozkladu
Snahy Spojených národů vyjednat mírové dohody se prozatím ukazují jako nemožné. Mezinárodní pozornost i diplomatická energie se obrací zejména na Sýrii, a tak k jednání nepřispívá ani tlak veřejnosti. A právě k Sýrii je jemenský konflikt často přirovnáván: z opatrného přístupu mezinárodních koalic se podle řady analytiků vyklubal další rozpadající se stát, který možná nebude možné zachránit.
„Manifestací je teď cholera, ale v budoucnu by mohlo jít o další epidemie, které by mohly mít centrum v Jemenu,“ komentoval situaci výkonný ředitel jednoho z programů Světové zdravotnické organizace. Pokud podle něj stát selže, další epidemie na sebe nemusí nechat dlouho čekat.
Nálety mezitím zemi dále ničí: k posledním došlo ve středu a vyžádaly si přes 70 mrtvých, z toho 30 civilistů. Bombardování zdevastovalo tamní infrastrukturu včetně významného přístavu, mostů, továren a nemocnic.
USA zabíjely v Jemenu. Zemřelo na 41 členů al-Káidy a 16 civilistů |
Škody také přibývají i kanalizačním systémům. Výsledkem je tedy obyvatelstvo na pokraji chudoby, kterému obklíčená země značně komplikuje možnosti politické emigrace. Stejně komplikované je pro mezinárodní organizace dostat do Jemenu pomoc. A když selhává kanalizace, čistá voda se stává luxusním zbožím: právě tak se také cholerou za tři měsíce nakazilo půl milionu lidí.
Největší humanitární krize na světě
Cholera se v Jemenu objevila již v roce 2016, načas se ji ale podařilo zastavit. Problém přišel v dubnu 2017, kdy dlouhé deštivé období rozšířilo bakteriální nákazu, která se přenáší pomocí vody infikované exkrementy. V rozvinutých zemích cholera není vážná - prakticky se nevyskytuje, ale když se objeví, jde ji snadno léčit pomocí rehydratace a ve vážnějších případech nasazením antibiotik. V Jemenu je to jinak.
„S podvyživeností, kterou děti tady trpí, když dostanou střevní chřipku, jejich stav už se nezlepší,“ vysvětlil zástupce dětského fondu Spojených národů Meritxell Relano. „Jsme v téměř třetím roku války a nic se nezlepšuje. Jsou limity toho, co můžeme v takto zkolabovaném státu udělat.“
Pokud se infekce bude dále šířit, brzy by mohla překročit vůbec největší epidemii cholery, kterou si moderní dějiny pamatují - došlo k ní po zemětřeseních v Haity v roce 2010.
Na rozdíl od Haity je ale mezinárodní pomoc mnohem komplikovanější a náročnější. Podle vyjádření OSN jde o největší humanitární krizi na světě. „Země je na pokraji hladomoru, šedesát procent lidí neví, odkud přijde jejich další jídlo. Téměř dva miliony dětí jsou podvyživené. Kvůli podvyživenosti jsou náchylnější choleře, a cholera způsobuje více podvyživenosti. Je to krutá kombinace.“
