Kathleen Folbiggová nastoupila v roce 2003 k výkonu trestu do australské věznice v Novém Jižní Walesu. Tehdy byla odsouzena k 30 rokům za mřížemi. Údajně měla mezi lety 1990 a 1999 vlastnoručně udusit své tři děti Patrika, Sáru a Lauru, dále byla odsouzena ze zabití syna Kaleba. Všechny děti zemřely před tím, než jim byly dva roky.
‚Charismatický psychopat‘ vraždil třicet let bez povšimnutí. Vybíral si ženy na okraji společnosti |
Při soudním procesu ženu média označovala jako „nejhorší australskou sériovou vražedkyni všech dob“. Folbiggová dodnes trvá na své nevinně – podle její verze potomci zemřeli v důsledku vrozeného syndromu.
Nyní se za odsouzenou vražedkyni postavili světoví akademici. 90 vědců odevzdalo australským úřadům petici, v níž požadují okamžité propuštění. Nevinu Folbiggové odůvodňují na základě nově provedeného genetického rozboru.
„Vezmeme-li v úvahu nové vědecké a lékařské důkazy, podpis této petice byl správným rozhodnutím,“ uvedl ředitel australské Akademie věd John Shine. Mezi signatáři dokumentu jsou i dva laureáti Nobelovy ceny a mnoho dalších významných osobností na poli vědy. Poznatky o vrozených vadách dětí skupina odborníků uveřejnila v loňském listopadu ve vědeckém časopise Oxford Academic.
Vzácné mutace
Vědci objevili u Kathleen Folbiggové a jejích dvou dcer vzácnou genetickou mutaci zvanou CALM2, jiné mutace našli i u dvou zemřelých synů. Odborníci tvrdí, s odvoláním na analogické případy z celého světa, že tyto predispozice mohly způsobit náhlé úmrtí dětí, mimo to poukazují i na další zdravotní komplikace potomků Folbiggové.
Dám milion za důkaz o mé nevinně, slibuje Kajínek. Omilostněný vrah chce nový proces |
„Je hluboce znepokojivé, že vědecké a lékařské důkazy byly ignorovány a preferoval se nepřímý důkaz,“ uvedla profesorka Západoaustralské univerzity Fiona Stanleyová. „Nyní máme před sebou nové vysvětlení smrti dětí paní Folbiggové,“ dodala.
Žena byla odsouzena na základě interpretace deníkových zápisů a nepřímých důkazů. V deníku měla mimo jiné uvádět, že jednomu z nemocných dětí ke smrti „dopomohla“. Soud se dále odvolával na nepravděpodobnost nevysvětlitelného úmrtí čtyř dětí v jedné rodině v průběhu deseti let. Pokud by se ukázalo, že instituce rozhodla v roce 2003 nesprávně, šlo by podle britské stanice BBC o největší selhání australské justice v historii.
Pro podobné případy justičních omylů nemusíme z Austrálie chodit daleko. Novozélanďanka Lindy Chamberlainová byla v roce 1982 nespravedlivě odsouzena za vraždu devítiměsíční dcery, po čtyřech letech se však potvrdila její verze, že dítě zabil divoký pes dingo.
Za nejhorší případ nespravedlivého odsouzení ve Spojeném království se označuje zabití jedenáctileté dívky s duševní poruchou Lesley Molseedové. V roce 1975 byl za její vraždu a znásilnění odsouzen britský občan Stefan Kiszko. Ve vězení strávil 16 let, načež se ukázalo na základě testů DNA, že hrůzný čin spáchal někdo jiný.
