Mimořádná pavučina se nachází poblíž vchodu do jeskyně na hranicích mezi Řeckem a Albánií. Podle vědců jde ve skutečnosti o mozaiku tisíců jednotlivých trychtýřovitých sítí. István Urák, vedoucí autor studie, uvedl, že se jedná pravděpodobně o největší pavučinu na světě.
Co vědce šokovalo nejvíce, je komunitní chování osminohých živočichů. V takzvané pavoučí megacity spolu žijí dva druhy, a to pokoutník domácí (Tegenaria domestica), kterého známe z lidských obydlí, a pavučenka trnohřbetá (Prinerigone vagans). Odhaduje se, že kolonii tvoří asi 69 tisíc snovaček a přes 42 tisíc plachetnatek.
„Jde o jedinečný případ soužití dvou druhů v jedné pavučinové struktuře v tak obrovském počtu,“ uvedl Urák z Univerzity Sapientia v Rumunsku.
Tyto druhy jsou běžně rozšířené, ale jejich společný život v tak masivní kolonii je naprosto neobvyklý.
Záhadou také bylo, jak se taková obří kolonie dokáže uživit v nehostinném prostředí sirné jeskyně. Ta je plná toxického plynu sirovodíku a chybí v ní sluneční světlo.
Vědci zjistili, že pavouci mají stabilní a udržitelný zdroj potravy. Jejich potravní síť je založena na mikrobech požírajících síru, kterým se v jeskyni daří. Těmito mikroby se živí drobní pakomáři, kteří se pak snadno chytají do pavučin a stávají se kořistí pavouků.
Česká stopa
Pavučinu v Sulfur Cave objevili už v roce 2022 speleologové z České speleologické společnosti během expedice v kaňonu Vromoner. Řekli o tom dalším odborníkům, kteří pak kolonii dále zkoumali. V roce 2024 jeskyni navštívil vědecký tým, aby odebral vzorky.
Výzkum, v říjnu zveřejněný v časopise Subterranean Biology, také ukázal, že tito jeskynní pavouci jsou geneticky odlišní od svých příbuzných žijících venku. Podle vědců je to dáno právě jejich unikátním zdrojem potravy a izolací od vnějšího světa. „Přírodní svět pro nás stále skrývá nespočet překvapení,“ uzavřel Urák.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
