Se skoro 20 procenty hlasů je druhým nejsilnějším hnutím v zemi. Jasným favoritem druhého kola by byl ale bezpochyby Putin. Podle politologa Gleba Pavlovského je to ze dvou důvodů. Za prvé není nikdo populárnější než on, za druhé lidé si nepřejí zásadní změnu, či dokonce krach systému, ale pouze jeho korekci a čestnější dialog s mocnými.
Naštvaní Rusové nesouhlasí s výsledky parlamentních voleb |
Absence rovnocenné konkurence nemusí být ale podle komentátorů věčná. Zatím ovšem i nezávislé sociologické služby uvádějí, že Putina podporuje kolem 60 procent ruských občanů. Nikdo z opozičních lídrů se takové popularitě netěší.
Putin nemá konkurenci
Požadavek demonstrantů z 24. prosince, který zněl „Rusko bez Putina“, nemá proto zatím šanci na úspěch. Může ale budoucího vládce Kremlu krajně znervóznit. I proto je stále více ochoten přejít od své „řízené demokracie“ k jisté formě neřízené. Zatím je nejmarkantnějším projevem toho, že se v Rusku díky tlaku mas dal proces demokratizace přece jen do pohybu, poslední vysílání státních televizních kanálů. Odvážily se uvést, že lidé volali „Rusko bez Putina“. Podle nejmenovaných zdrojů z vedení televizí byl vydán pokyn „pustit“ takovou informaci asi hodinu před vysíláním zpráv.
Doposud bylo jméno premiéra uváděno výhradně v souvislosti s jeho úspěchy. Že by se Putin ale vzdal moci dobrovolně, nepřipouští nikdo, a dokonce si to asi ani většina lidí nepřeje. Televizní publicistka a donedávna fanatická Putinova obdivovatelka Xénie Sobčaková jasně zformulovala hlavní přání nespokojených občanů: „Nebojujeme za moc, ale za to, abychom na ni měli vliv.“
