Obrat, který za posledního čtvrt roku vztahy obou výrazných lídrů zaznamenaly, nebyl úplně očekávatelný. Obzvláště poté, co téměř před rokem turecká armáda sestřelila ruský bombardér. Po tomto incidentu totiž oba státy omezily diplomatické vztahy. Rusko navíc zavedlo sadu opatření, jejichž cílem bylo poškodit tureckou ekonomiku. Obnovení kontaktu přišlo až v létě, v srpnu Erdogan poslal dopis s omluvou a navštívil Petrohrad. Od té doby se jejich vztahy kontinuálně zlepšují.
Na první pohled se to může zdát skutečně překvapivé, existuje však několik důvodů, proč obnovené sblížení Putina s Erdoganem dává smysl.
1. Ekonomické důvody
Rusko po sestřelení svého letadla zastavilo bezvízové styky pro turecké občany, omezilo podnikání tureckých občanů a společností na jeho území a omezilo i import tureckých výrobků. Ruské cestovní kanceláře přestaly prodávat zájezdy do Turecka a hromadně byly rušeny charterové lety.
Erdogan v Rusku: Chci vyjádřit lásku a dík drahému příteli Vladimiru Putinovi |
Uvalení těchto sankcí významně poškodilo tureckou ekonomiku, pro kterou jsou ruští turisté velkým zdrojem příjmu. Opatření pocítili i turečtí vývozci vzhledem k tomu, že podle tureckého statistického úřadu bylo Rusko před omezením na konci minulého roku sedmou nejdůležitější cílovou zemí pro turecké výrobky.
Ani pro Rusko nebyla tato opatření úplně bez důsledků, neboť přišlo například o zdroj některých druhů ovoce a jiných potravin. Turecko totiž například patří mezi deset největších vývozců pomerančů. Právě z hlediska dovozu potravin Rusko dlouhodobě trpí kvůli sankcím EU.
2. Výstavba plynovodu
Především Turecko zlepšení vztahů potřebovalo, pro Rusko bylo potom i šancí, jak obnovit již zmíněný projekt plynovodu. Moskva jím chce obejít Ukrajinu, s níž má vztahy na bodu mrazu, a Bulharsko, které odmítlo projekt plynovodu vedoucího přes jeho území. Plyn tak na západní trhy, jako například do Itálie, bude dostávat přes Černé moře a nyní vstřícné Turecko, a zároveň jej bude moci používat jako nástroj nátlaku proti Ukrajině, jak píší i New York Times.
  |
3. Cesta z izolace kvůli autoritářskému přístupu k vládnutí
Ruské vztahy s USA a Evropskou unií jsou na tom kvůli ukrajinské situaci velmi špatně už více než dva roky. Nepomohlo jim ani prodloužení ekonomických sankcí, ke kterému došlo na začátku letošního září.
Turecko cítí křivdu po odvráceném pokusu o puč z poloviny července. Myslí si, že se jeho západní spojenci více zaměřili na kritiku jeho postupu po puči, než ocenění toho, jak situaci Erdogan zvládl. EU i USA totiž tvrdě kritizují stíhání tisíců členů bezpečnostních složek, akademických pracovníků a novinářů. Naopak Rusko vyjádřilo okamžitá slova podpory. „Na rozdíl od ostatních spojenců se prezident Putin hned postavil na naši stranu,“ prohlásil nedávno v interview v turecké televizi Haberturk ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu.
Oba státy tak nové sblížení využívají k tomu, aby se dostaly z mezinárodní izolace. Jedná se o gesto ukazující Západu, že ani jednoho prezidenta tolik netrápí, že se s nimi v současnosti nechtějí západní protějšky příliš bavit. Chtějí ukázat, že se vždy mohou obrátit na někoho z nezápadních spojencích.
Putin přijal Erdogana: Nechť Rusko a Turecko obnoví dobré vztahy |
Jeden z důvodů, proč se oba státníci dostali do izolace, může souviset i s jejich podobným stylem vládnutí. Putin je brán dlouhodobě jako autoritář. Erdogan se tímto směrem posunuje v poslední době. Oba se prezentují bojovně, nepoddajně a používají nacionalistickou rétoriku. Ani jednoho přitom příliš nezajímají taková témata jako svoboda slova. Turecko se dlouhodobě umisťuje v žebříčcích uvězněných novinářů vysoko. Co je ale nejdůležitější, strategické zájmy mají jak pro Putina tak Erdogana přednost před dílčími neshodami.
4. Zhoršení vztahů s USA
’Turecko i Rusko v poslední době zaznamenalo významné zhoršení vztahů se Spojenými státy. Rusko-americké vazby nebyly ideální už delší dobu. Kvůli situaci v syrském Aleppu, kde je na denním pořádku bombardování pozic rebelů, se však ještě zhoršily a USA úplně zrušily kontakt mezi oběma stranami.
Ankaru Američané kritizují kvůli tomu, jak jedná po nezdařeném puči. Navíc zatím odmítají Turecku vydat duchovního Fethullaha Gülena, kterého Erdogan viní ze zosnování puče. A kromě toho je Turecko pod palbou kritiky kvůli tomu, že situace v Sýrii využívá k boji s Kurdy, kteří patří k největším americkým spojencům v poli.
5. Syrská situace
Především Ankara by potřebovala, aby se situace v Sýrii zklidnila. Dlouhodobě usiluje, aby nad hranicemi s Tureckem vznikla bezletová zóna. Zklidnění situace je alespoň z rétorického hlediska i v zájmu Ruska. Turecko pak chce s Ruskem spolupracovat v boji proti Islámskému státu, jak oba lídři oznámili na tiskové konferenci po setkání v tureckém hlavním městě. „V souvislosti s Aleppem jsme také probírali, jak do něj dostat humanitární pomoc, kterou jeho obyvatelé nutně potřebují,“ prohlásil Erdogan.
Oba mají zájem porazit Islámský stát a pro Turecko je v konečném důsledku hlavním nepřítelem v Sýrii kurdská menšina. Jejich porážka je pak možná i důležitější než podpora syrských rebelů, jejichž porážka je na druhou stranu důležitá pro Rusko, protože může pomoct udržet u moci jejich spojence Asada.
