„Neexistuje špatný národ, jsou jen špatní lidé. Takoví jsou v každém národě. Stejně jako Ukrajinci jsou také Chochlové, jsou Rusové a Rusáci, jsou Poláci a Ljachové. Jen těžko můžeme nazvat Ukrajinu antisemitskou zemí, když tady žijí dvě procenta Židů, ale zároveň zaujímají 80 procent vysokých funkcí.“ Tato slova pronesla ukrajinská poslankyně a vojenská pilotka Nadija Savčenková v ukrajinské televizi 112.
Savčenková se proslavila svými hladovkami v době, kdy pobývala v ruském vězení a byla obviněna z vraždy ruských novinářů. Posléze se stala poslankyní ukrajinského parlamentu a vnesla do ukrajinské politické kultury obrovskou míru otevřenosti. Tentokrát ji ale kolegové nařkli z antisemitismu. Její výroky citují i všechna ruská média, která poukazují na narůstající antisemitismus v ukrajinské společnosti.
Savčenková dokonce jmenovala konkrétní politiky, kteří jsou podle ní židovského původu. Na jejím seznamu je i expremiérka a předsedkyně strany Baťkivščyna Julija Tymošenková, premiér Volodymyr Hrojsman i prezident Petro Porošenko. Ten se podle ní vlastně jmenuje Walzman. Zajímavé je, že Savčenková jmenovala i Borislava Berjozu, bývalého šéfa informačního oddělení radikální nacionalistické organizace Pravý sektor. Ta je ale pokládána za výrazně antisemitskou. Jenže Berjoza, který je jednou z tváří Pravého sektoru, se ke svému židovskému původu hrdě hlásí. V Pravém sektoru jeho židovský původ nikomu nevadil.
Dopis z Izraele
Savčenková se o Židech vyjádřila rozporuplně už 21. března, když ji v přímém vysílání televize One News položila otázku ruská posluchačka Ludmila Grigorjevna. Tu zajímalo, proč ukrajinští politici otevřeně nehovoří o židovském jhu na Ukrajině. Savčenková prohlásila: „Mluvit o tom můžeme, ale co s tím dělat? Musíme přemýšlet a pak konat.“ Přiznala, že mezi vrcholnými ukrajinskými politiky je skutečně málo „ukrajinské krve“.
  |
Zatímco na ruských sociálních sítích získala Savčenková mnoho příznivců, na Ukrajině spíše vyvolala odpor. Například podle poslance Nejvyšší rady Alexandra Feldmana výroky kolegyně naplňují podstatu trestného činu. Velkou pozornost vzbudil otevřený dopis Anatolije Tkačenka, majora izraelské armády, který mimo jiné píše: „Jsem Žid, Nadijo. Jsem jeden z těch Židů, kteří 26. ledna 2015 vyšli v Tel Avivu na demonstraci za Tvé propuštění (tehdy byla Savčenková držena v moskevské věznici – pozn. red.). Dnes ti chci říct – jestli nás dělíš na Židy a židáky, zapiš mne do druhé skupiny!“
Nic nového
Problém antisemitismu není pro bývalé země Sovětského svazu včetně Ruska ničím novým. Podle profesora Davida Katze, který donedávna přednášel hebrejštinu na univerzitě v litevském Vilniusu, Západ nedoceňuje růst nacismu, rasismu a antisemitismu ve východní Evropě. V Litvě, Estonsku i na Ukrajině jsou podle něj oslavováni i ti, kdo za druhé světové války masově Židy zabíjeli. Stepan Bandera, jehož vojáci z Ukrajinské osvobozenecké armády se dopouštěli pogromů, se stal ukrajinským národním hrdinou, v Lotyšsku a Estonsku oslavují divize Waffen SS jako osvoboditele.
V posledních dvaceti letech je růst nacionalismu na Ukrajině iv Pobaltí vyvolán odporem k bývalému sovětskému okupačnímu režimu, který potlačoval vše národní. I proto některé ultranacionalistické strany, jako například strana Svoboda Oleha Ťahnyboka, mají početné příznivce v Kyjevě a na západní Ukrajině. Ve volbách ale žádných velkých úspěchů tyto antisemitské strany nedosahují. Antisemitismus v ukrajinském pojetí má často podobu spíše proklamativní a teoretickou než praktickou.
V minulosti tomu ale bylo jinak – třetina evropských Židů žila od roku 1791 do roku 1917 na území současné Ukrajiny. Většina z nich se stala obětí mnoha vln pogromů. Během druhé světové války bylo dílo dokonáno – z 870 tisíc obyvatel Ukrajiny židovského původu jich zůstalo v zemi jen 17 tisíc. Likvidace statisíců ukrajinských Židů by nebyla možná bez aktivní účasti místních obyvatel.
Oficiálně se dnes Ukrajina snaží jakýmkoliv podezřením z antisemitismu zamezit. V dubnu 2015 přijala zákon zakazující propagandu fašismu a komunismu jako zločineckých ideologií. Podle tohoto zákona může být trestána i propagace antisemitismu.
