Zeman položil věnec u hrobu Neznámého vojína na Vítkově. Babiš poděkoval Spojencům za osvobození |
„Onen 8. květen 1945 znamenal konec nacionálněsocialistické vlády násilí, konec nočních bombardování a pochodů smrti, konec bezpříkladných německých zločinů a civilizačního zlomu šoa,“ řekl Steinmeier před památníkem obětí válek v centru německé metropole.
„Tehdy byli Němci skutečně osamoceni. Německo bylo vojensky poraženo, politicky a hospodářsky na dně, morálně zničeno. Udělali jsme si z celého světa nepřítele,“ uvedl na ceremonii, jíž se zúčastnily jen čtyři další osobnosti veřejného života, včetně kancléřky Angely Merkelové.
Dnes, o 75 let později, musí sice země, která původně plánovala rozsáhlou mezinárodní připomínku konce druhé světová války, kvůli koronaviru vzpomínat sama. „Ale: Nejsme sami! To je šťastné poselství dnešního dne! Žijeme v silné, stabilní demokracii, ve 30. roce znovusjednoceného Německa, v srdci mírové a sjednocené Evropy,“ vyjádřil své přesvědčení spolkový prezident.
„Ano, my Němci smíme dnes říci: Den osvobození je dnem vděčnosti,“ prohlásil. Zároveň podotkl, že trvalo tři generace, aby se k tomu mohli Němci přihlásit z celého srdce. Osvobozeni sice byli 8. května 1945 z venku, v dalších desítkách let se ale museli osvobodit i vnitřně, což byla dlouhá a bolestivá cesta. „Byla to desetiletí, v nichž se mnoho Němců mé generace teprve postupně mohlo usmířit s touto zemí,“ podotkl čtyřiašedesátiletý politik v asi 15 minutovém projevu.
Německo nikdy nemůže udělat tlustou čáru za minulostí
Tlustou čáru za minulostí, jak někteří požadují, podle Steinmeiera Německo nikdy udělat nemůže. „Neexistuje žádný konec připomínání si (naší minulosti). Neexistuje žádné vykoupení z naší historie. Protože bez paměti ztrácíme naši budoucnost,“ míní hlava státu.
„Německá historie je zlomená historie - s odpovědností za vraždy milionů, za utrpení milionů. To nám dodnes láme srdce. Proto je možné tuto zemi milovat jen se zlomeným srdcem,“ řekl také Steinmeier.
‚Nejhorší zločin v dějinách lidstva spáchala moje země.‘ Steinmeier promluvil v památníku holokaustu |
Dějiny podle spolkového prezidenta zavazují, v německém případě konkrétně k tomu, aby země usilovala o soudržnost Evropy. „Musíme myslet, cítit a jednat jako Evropané. Když Evropu - i v této pandemii a po ní - neudržíme pospolu, tak ukážeme, že nejsme 8. května hodni,“ míní.
„Pětasedmdesát let po skončení války můžeme my Němci být za mnohé vděční. Ale nic z toho dobrého, co od té doby vyrostlo, není zajištěné navěky,“ varoval Steinmeier. Němci proto podle něj nesmí podlehnout pokušení nového nacionalismu, fascinaci autoritářstvím, musí se osvobodit od nenávisti a štvaní, od xenofobie a pohrdání demokracií, které nejsou nic než starým zlem v novém rouchu.
Berlín letos chystal velkolepou připomínku 75. výročí konce války. Počítalo se s tím, že si dějinný zlom připomene řadou veřejných akcí a výstav, mezi nimiž měla být i expozice až 12 metrů vysokých dobových fotografií u Braniborské brány a budovy někdejšího Říšského sněmu, kde měl ke stovkám zahraničních hostů promluvit Steinmeier. Pandemie způsobená koronavirem ale tyto plány zhatila.
