Lisabonská smlouva může vstoupit v platnost až poté, co ji schválí všech 27 členských států EU. V Německu, v České republice i v Polsku sice dokument schválily parlamenty, ale rozhodnutí zákonodárců ještě mají stvrdit hlavy států.
"Ratifikace Lisabonské smlouvy je nyní pozastavena do té doby, než německý parlament přijme zákon, který pevně stanoví právo jeho parlamentu spolurozhodovat o evropských otázkách. Jde tedy o zvláštní zákon, který zachová dosavadní pravomoce německého parlamentu," řekl Lidovkám.cz politolog Petr Drulák.
Přečtěte si kompletní text Lisabonské smlouvy |
Rozhodující by nakonec mohl být výsledek říjnového opakovaného referenda v Irsku. To je jedinou členskou zemí EU, kde o lisabonské smlouvě rozhodují přímo občané - loni ji odmítli.
Co na to odpůrci Lisabonu?
"Odpůrci Lisabonské smlouvy budou dnešní rozhodnutí Ústavního soudu v Německu považovat za určitě dílčí vítězství, na druhou stranu v Německém spolkovém sněmu je bezpochyby vůle k tomu, aby byla Lisabonská smlouva co nejrychleji ratifikována, říká pro Lidovky.cz Petr Drulák. "Je otázka několika týdnů, kdy bude zvláštní zákon přijat." Dodává, že tomu tak bude určitě před říjnovým irským referendem.
V Německu se na ústavní soud s žádostí o posouzení souladu reformní smlouvy s ústavním pořádkem obrátila skupina konzervativních i krajně levicových poslanců, kteří se z různých důvodů obávají přílišného okleštění německé suverenity.
