"Spolkový prezident ratifikační listinu podepsal dnes dopoledne," řekl Schulz. Lisabonská smlouva však může vstoupit v platnost až poté, co ji schválí všechny členské státy EU. Tři tak ještě neučinily.
Irové, kteří už Lisabon jednou odmítli loni v červnu, budou o smlouvě napodruhé rozhodovat v referendu příští sobotu. V Polsku a České republice dokument čeká na podpisy eurokritických prezidentů.
Zatímco hlava polského státu Lech Kaczynski čeká na výsledky irského referenda, Václav Klaus nechce o osudu lisabonské smlouvy rozhodovat dříve, než český ústavní soud posoudí připravovanou stížnost některých senátorů z ODS na tuto smlouvu a už podanou stížnost na novely o vázaném mandátu pro vládu.
Podle plánů by lisabonská smlouva měla začít platit od ledna 2010, ale právě protahování ratifikačního procesu v Česku může i tento termín ohrozit. Také v Německu ratifikační proces pozdržely ústavní stížnosti. Německý ústavní soud v červnu podmínil ratifikaci smlouvy úpravou doprovodných zákonů tak, aby při rozhodování o evropských záležitostech upevnily pravomoci německého parlamentu. Obě jeho komory už zákony schválily a ve středu je podepsal i Köhler. Další stížnost na schválené právní normy předtím německý ústavní soud zamítl.
Lisabonská smlouva má od roku 2014 nahradit dosud vyžadovaná jednomyslná rozhodnutí v EU většinovými. Mimo to zavádí funkci ministra zahraničí EU a evropského "prezidenta" a předpokládá zmenšení počtu členů. Evropská unie nyní funguje na základě smlouvy z Nice z roku 2001.
Irové, kteří už Lisabon jednou odmítli loni v červnu, budou o smlouvě napodruhé rozhodovat v referendu příští sobotu. V Polsku a České republice dokument čeká na podpisy eurokritických prezidentů.
Zatímco hlava polského státu Lech Kaczynski čeká na výsledky irského referenda, Václav Klaus nechce o osudu lisabonské smlouvy rozhodovat dříve, než český ústavní soud posoudí připravovanou stížnost některých senátorů z ODS na tuto smlouvu a už podanou stížnost na novely o vázaném mandátu pro vládu.
Podle plánů by lisabonská smlouva měla začít platit od ledna 2010, ale právě protahování ratifikačního procesu v Česku může i tento termín ohrozit. Také v Německu ratifikační proces pozdržely ústavní stížnosti. Německý ústavní soud v červnu podmínil ratifikaci smlouvy úpravou doprovodných zákonů tak, aby při rozhodování o evropských záležitostech upevnily pravomoci německého parlamentu. Obě jeho komory už zákony schválily a ve středu je podepsal i Köhler. Další stížnost na schválené právní normy předtím německý ústavní soud zamítl.
Lisabonská smlouva má od roku 2014 nahradit dosud vyžadovaná jednomyslná rozhodnutí v EU většinovými. Mimo to zavádí funkci ministra zahraničí EU a evropského "prezidenta" a předpokládá zmenšení počtu členů. Evropská unie nyní funguje na základě smlouvy z Nice z roku 2001.
