Německé kancléřství, pod které rozvědka spadá, bez dalších podrobností uvedlo, že byly v činnosti zpravodajské služby zjištěny určité nesrovnalosti. Případem se zabývá německá prokuratura, které již pomoc přislíbil i parlamentní výbor pro vyšetřování činnosti NSA.
Německá rozvědka údajně poskytla Američanům na jejich žádost zpravodajská data až ve 40.000 případech týkajících se Evropy. Der Spiegel uvedl, že se šlo o IP adresy a mobilní telefonní čísla. Podle všeho se NSA zajímala o evropský zbrojní koncern EADS, leteckého výrobce Eurocopter (nyní Airbus Helicopters) či o francouzské úřady. Cílem sledování mohli být zřejmě i politici.
Masivní sledování na internetu. Řada organizací podala žalobu na NSA |
Poprvé se o problému spolupráce v BND hovořilo zřejmě již v roce 2008, kdy se zjistilo, že některé úkoly odporují vzájemné smlouvě o společném boji proti terorismu. Po skandálu s odposlechy NSA v roce 2013 se problém začal řešit důrazněji, mimo jiné se zjistilo, že některá zjišťovaná data jsou v rozporu se západoevropskými a německými zájmy.
Kancléřství se podle Der Spiegelu o všech sporných případech dozvědělo teprve v březnu, mezitím již nařídilo zevrubné prošetření činnosti rozvědky.
„U BND byly zjištěny technické a organizační nedostatky,“ uvedl v prohlášení mluvčí kancléřky Steffen Seibert. Dodal, že vláda ale nemá žádné důkazy o masivním odposlouchávání německých a evropských občanů.
Téma odposlechů je v Německu velmi citlivé. V roce 2013 zveřejnil někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden dokumenty, které ukazovaly na rozsáhlé sledovací a odposlechové praktiky NSA. Ze zveřejněných složek vyplynulo, že Američané sledovali i vrcholné evropské politiky, mimo jiné německou kancléřku Angelu Merkelovou. Tato odhalení otřásla vztahy mezi Berlínem a Washingtonem.
