Osmadvacetiletý neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu 22. ledna v parku Schöntal v Aschaffenburgu zaútočil na skupinu dětí ze školky. Zabil dvouletého chlapce marockého původu a také 41letého kolemjdoucího, který byl na procházce s vlastním dítětem a snažil se pomoci.
Další dva lidi, dvouletou dívku ze Sýrie a 73letého Němce, útočník zranil. Devětapadesátiletá vychovatelka si v nastalém chaosu zlomila zápěstí.
Už krátce po činu vyšetřovatelé nalezli indicie, jež naznačovaly, že je Afghánec psychicky nemocný, mimo jiné objevili léky v jeho ubytovně, které ale muž bral značně nepravidelně. Podle později vypracovaného znaleckého posudku není psychické onemocnění přechodné a je vysoce pravděpodobné, že by muž mohl páchat i další „krajně agresivní činy“.
Afghánec čelil obžalobě z vraždy a pokusu o ni, ze zabití a pokusu o něj a z ublížení na zdraví. Politický či náboženský motiv prokuratura vyloučila.
Vzhledem ke zdravotnímu stavu obžalovaného soud ve čtvrtek rozhodl, že bude umístěn na uzavřené oddělení psychiatrické nemocnice, a to na neurčito. Předtím se pro to v závěrečných řečech vyslovily obžaloba i obhajoba. Umístění na psychiatrii se každý rok přezkoumává.
Už na počátku procesu v polovině října obhájce Jürgen Vongries označil útok svého klienta za „čin blázna“. Afghánec podle něj slyšel v osudný den v hlavě hlasy a na samotný čin si vzpomíná jen matně. Oběti byly náhodné, proč si vybral zrovna skupinu malých dětí, je podle obhájce nejasné. „Právě na tuto otázku nebudeme moci dát odpověď,“ řekl.
Jeho klient je podle něj velmi nemocný muž, který si od činu dělá výčitky. Zhruba 30 centimetrů dlouhý nůž, jímž útočil, si Afghánec podle Vongriese vzal s sebou z ubytovny, protože měl strach, že ho někdo napadne. „Měl v hlavě ďábla, který s ním hodně mluvil,“ dodal obhájce.
Případ ovlivnil volby
Případ z Aschaffenburgu výrazně zasáhl do kampaně před únorovými předčasnými spolkovými volbami. Využila jej protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD).
Předák konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz v přímé reakci na útok vystoupil s takzvaným pětibodovým plánem, který obsahoval požadavek na trvalé kontroly německých hranic, důslednější deportace či odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu.
CDU/CSU volby vyhrála, Merz se stal na počátku května kancléřem a jeho ministr vnitra Alexander Dobrindt den po nástupu do funkce skutečně nechal zpřísnit režim na německých pozemních hranicích.





















