Studie vychází z průzkumu mezi třemi tisíci lidmi z března letošního roku. Respondenti v něm vyjadřovali své přání odejít kvůli posilování AfD z Německa.
Přibližně čtvrtina lidí s migračním původem plánuje opustit zemi, 9,3 procenta má už i konkrétní plány. U lidí bez migračního pozadí to bylo 11,7 procenta, konkrétní plány mají jen necelá dvě procenta respondentů z této skupiny.
Třetina dotázaných lidí s migračním pozadím uvedla, že zvažuje odstěhování přinejmenším z jejich spolkové země, pokud se v ní AfD stane nejsilnější stranou. To se stalo na počátku září v zemských vobách v Durynsku (v Sasku byla AfD těsně druhá za CDU). K témuž zřejme dojde v neděli v Braniborsku.
Zvláště lidé arabského původu (24,1 procenta) zmiňovali, že jsou na takový scénář připraveni.
Odejít ze své spolkové země ale zvažuje i každý pátý respondent bez migračního pozadí. „Pokud téměř každý pátý člověk přemýšlí o odchodu ze své spolkové země, pokud AfD zvítězí, znamená to ztrátu znalostí, know-how a ekonomické kapacity, s níž se právě východní Německo těžko vyrovná. Přilákat s takovou image kvalifikované pracovníky by navíc bylo prakticky nemožné,“ komentoval tuto skutečnost profesor církevní a náboženské sociologie na univerzitě v Lipsku Gert Pickel.
Ačkoli AfD v bývalé NDR dosáhla průlomu, její koaliční potenciál je velmi nízký. Ostatní strany se s ní nechtějí na zemských vládách podílet a odvolávají se na hodnocení německé civilní kontrarozvědky, která k AfD přistupuje s podezřením jako ke krajně pravicové extremistické straně.
Velkou nedůvěru k AfD vyjadřovali i účastníci průzkumu. Přes 72 procent ji označilo za „nedemokratickou“, o něco vyšší počet (76,9 procenta) ji vnímal jako „extremistickou“. Pro 80 procent je „rasistická“.
Skoro tři pětiny respondentů mají obavy z údajných plánů AfD na masové deportace lidí s migračními kořeny. Levicový portál Correctiv na počátku roku přinesl informace o schůzce členů AfD se zástupci krajně pravicových hnutí v Postupimi, kde se údajně probíral plán na „reemigraci“ Němců s cizím původem. Podle dat DeZIM s takovými kroky nesouhlasí ani část příznivců strany (32,8 procenta).
„Studie ukazuje, že AfD nemá širokou ideologickou podporu. Extrémní postoje, například k ‚remigraci‘, se setkávají s jasným odmítnutím,“ interpretuje výsledky studie DeZIM tamní vedoucí oddělení pro konsenzus a konflikt Sabrina Zajaková. Podle ní by se ostatní strany měly od AfD distancovat.
