„Pokud se dostaneme do situace, kdy budeme mít k dispozici více kapacity než dobrovolných přihlášek, pak může být případně rozhodnuto přejít k povinným (odvodům),“ řekl podle portálu Tagesschau Pistorius. Hovořil tak o stavu, kdy by armádě chyběli dobrovolníci na vojenskou službu. Ministr tím zároveň vyzval k naplnění těchto kapacit.
Pistorius se už v předešlé vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze rozhodl posílit armádní početní stavy. Loni v listopadu pak vláda schválila návrh zákona o nové podobě vojenské služby.
Cílem bylo, aby mladí muži do budoucna museli úřadům sdělovat, zda jsou připraveni a schopni nastoupit vojenskou službu. Změna měla především zlepšit přehled armády o tom, koho může povolat do zbraně. Tyto kandidáty by pak mohla armáda přímo oslovovat s nabídkami.
Návrh ale poslanci nestihli schválit. Po nynějším nástupu vlády konzervativního kancléře Friedricha Merze, ve které si Pistorius úřad udržel, ministr obrany věří v rychlé prosazení reformy parlamentem.
Německá armáda je od roku 2011 založena na dobrovolné vojenské službě. Branná povinnost byla pozastavena, nepřestala ale platit úplně a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena.
Německá armáda má nyní asi 182 tisíc vojáků, cílem je však zvýšit stav nejméně o dvacet tisíc lidí. Potřeba je také vytvořit rezervu, kterou Pistorius loni vyčíslil na dalších dvě stě tisíc lidí. V Německu, které má zhruba 84 milionů obyvatel, se v dlouhodobém horizontu hovoří o potřebě dokonce 460 tisíc mužů a žen ve zbrani, z toho 260 tisíc v aktivní službě a dvě stě tisíc v rezervě.
Německo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 spustilo rozsáhlou modernizaci armády. Tento týden Merz prohlásil, že země plánuje ročně investovat do armády 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a do vojensky využitelné infrastruktury dalších 1,5 procenta HDP. Nyní dává Německo na zbrojení dvě procenta HDP, což je současný cíl Severoatlantické aliance.
24. ledna 2023 |
