Když Německo v roce 2011 zrušilo brannou povinnost, přestalo také evidovat bývalé brance. „Ztratili jsme jejich kontakty,“ řekl Sensburg listu Financial Times. „Je to šílené.“
Svaz má odpovědnost za všech 10 milionů lidí v Německu, kteří dříve prošli vojenskou službou nebo byli kdysi profesionálními vojáky. Přibližně devět milionů je starších 65 let a případně vojenské nasazení se jich tedy už netýká.
Zbývá milion lidí, mezi nimi i „vysoce potenciální“ záložníci v podobě 93 tisíc veteránů z Afghánistánu. Problém je, že sdružení na ně nemá kontakt.
„Ani nevíme, jak jsou fyzicky zdatní, jestli by chtěli znovu sloužit,“ říká předseda svazu. Sensburg vidí jako problém evropské zákony o ochraně osobních údajů a další pravidla v Německu, které je kvůli nacistické éře velmi opatrné ohledně shromažďování a používání osobních údajů. Podle něj je absurdní, že orgán odpovědný za výběr ročního televizního poplatku v Německu může kontaktovat občany několik týdnů poté, co se přestěhovali, zatímco on nemá možnost dohledat lidi, jejichž jména jsou v evidenci svazu.
Ministerstvo obrany uvedlo, že pro Německo je důležitá jak dobrá komunikace s bývalými vojáky, tak i ochrana osobních údajů. „Ministerstvo průběžně přezkoumává, jak lze sladit stávající předpisy o ochraně osobních údajů s požadavky na práci záložníků a také s obnovením vojenské registrace a monitoringu, o které usilujeme v rámci nového modelu vojenské služby,“ uvedlo. Dodalo, že od roku 2021 jsou vojáci opouštějící aktivní službu automaticky registrováni jako záložníci.
Německá vláda v souvislosti s válkou na Ukrajině usiluje o rozšíření armády. Podle generálního inspektora bundeswehru Carstena Breuera musí počet profesionálních vojáků do konce desetiletí vzrůst ze současných zhruba 180 000 na 200 000 lidí. Myslí si též, že Německo potřebuje 260 tisíc rezervistů – to by byl značný nárůst ze současných 60 tisíc.
Sensburg minulý měsíc prohlásil, že aby země se ubránila, potřebuje ve skutečnosti až 350 000 vojáků. Počet záložníků by podle něj měl být trojnásobný, až milion.
„Potřebujeme masivní armádu, abychom přežili případnou válku,“ uvedl Sensburg s odkazem na predikce NATO, podle nichž by v případě války na východním křídle mohlo denně zemřít pět tisíc vojáků. „Nedostatek personálu je největším problémem bundeswehru, ale politici nad tím nadále zavírají oči, protože se bojí voličů,“ říká.
