Německo už od roku 2015 kontroluje hranice s Rakouskem a od loňského října také s Českem, Polskem a Švýcarskem.
Nově bude spolková policie kontrolovat přinejmenším šest měsíců rovněž hranici s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.
Faeserová uvedla, že o opatření už informovala Evropskou komisi, jak to vyžadují pravidla takzvaného schengenského prostoru. Uvnitř něj by hraniční kontroly měly být spíše výjimečné. Faeserová uvedla, že kontroly budou nutné do doby, než začne fungovat nový migrační a azylový systém Evropské unie a bude důsledně chráněna vnější hranice EU.
Pondělní oznámení Faeserové neznamená pro Česko žádnou zásadní změnu, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jde pouze o prodloužení opatření, která na německé hranici panují už několik měsíců. „I nadále se bude podle mých informací jednat o namátkové kontroly,“ dodal Rakušan.
V Německu se v posledních týdnech vede debata o zpřísnění migrační politiky. Rozproudil ji především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Impuls této debatě přidaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.
V úterý se má v Berlíně uskutečnit druhé kolo jednání zástupců vlády, opozice a spolkových zemí. Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Podle opoziční konzervativní unie CDU/CSU ovšem vláda nejde dostatečně daleko, předseda CDU Friedrich Merz požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích.
Předseda sesterské CSU a bavorský premiér Markus Söder zase vyzval, aby Německo snížilo počet přijímaných žádostí o azyl pod 100 tisíc ročně. Není jasné, zda nakonec CDU/CSU na pokračování jednání s vládou kývne.
Zpřísnění postupu při deportaci
Faeserová uvedla, že bezpečnostní balíček v pondělí vláda schválila a brzy jej předloží Spolkovému sněmu k posouzení. Opatření, která obsahuje, zahrnují například zpřísnění postupu při deportaci odmítnutých žadatelů o azyl, kroky v boji proti islamistickému terorismu a zpřísnění zákonů o držení zbraní.
Podle ministryně vláda vyvinula také model pro „efektivní odmítání migrantů na hranicích, které bude v souladu s evropským právem“. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30 tisícům lidem.
Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153 tisíc žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263 tisíc. V roce 2023 to bylo 352 tisíc žádostí.
Německo je stejně jako Česko členem schengenského prostoru. Naposledy se prostor rozšířil letos v březnu o Rumunsko a Bulharsko, kde ovšem prozatím skončily kontroly jen na na vnitřních vzdušných a námořních hranicích mezi těmito zeměmi a ostatními členy prostoru.
Schengenské dohody vytvářejí prostor, v němž se mohou jeho obyvatelé volně pohybovat. Společné hranice členských zemí lze překračovat kdekoli, s výjimkou národních omezení, například národních parků či chráněných krajinných oblastí.
Dohody ovšem obsahují i „ochrannou klauzuli“, jež umožňuje státům po konzultaci s ostatními zeměmi obnovit kontroly na omezenou dobu, pokud to vyžaduje veřejný zájem nebo veřejná bezpečnost. Dočasné kontroly se zaváděly v minulosti například v souvislosti s velkými sportovními akcemi, naposledy v souvislost s olympijskými a paralympijskými hrami v Paříži.
Podle Evropské komise v současnosti dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru provádějí Francie, Švédsko, Německo, Dánsko, Rakousko, Norsko, Itálie a Slovinsko, tedy osm z celkových 29 schengenských zemí.
