„Německé úřady měly za to, že není možné vyvíjet další tlak na dané společnosti,“ citovala z prohlášení Elysejského paláce agentura Reuters. Paříž podle něj bude nadále povzbuzovat francouzské společnosti a ozbrojené síly, aby hledaly způsoby a prostředky, jak usilovat o ambiciózní evropské projekty, které jsou v souladu s francouzskými národními bezpečnostními zájmy.
Projekt společné stíhačky Berlín a Paříž spustily v roce 2017 jako stěžejní evropský zbrojní program. Ke spolupráci se později připojilo i Španělsko. Plánovaný stroj šesté generace měl od roku 2040 nahradit francouzské stíhačky Rafale a bitevník Eurofighter, na jehož vývoji a výrobě se vedle Německa a Španělska podílely také Velká Británie a Itálie.
Projekt opakovaně provázely komplikace a neshody týkající se jednotlivých kompetencí, technologií a rozdělení činností. Koncem roku 2022 se sice dvojice hlavních firem dohodla na jeho pokračování, spory to však neukončilo. Letos v únoru pak Merz smysl vývoje evropské stíhačky šesté generace zpochybnil, stejně jako to, zda bude vůbec pilotovaná stíhačka v budoucnu potřebná.
Celkové náklady na vývoj se odhadovaly na zhruba 100 miliard eur (asi 2,4 bilionu korun).
Agentura Reuters s odvoláním na německé činitele uvedla, že se Macron s Merzem shodli na tom, že země zapojené do projektu známého zkráceně jako FCAS budou pokračovat ve vývoji souvisejícího dronového systému a datové sítě.
Agentura DPA konec projektu hodnotí jako politicky tvrdou porážku a v případě Macrona osobně i selhání, protože byl jedním ze spoluiniciátorů projektu.
