Německo, které vlastní jaderné zbraně nemá, chce pro obranu využít francouzský nukleární arzenál. Manévry, při kterých dvě francouzské stíhačky Rafale a dva německé stroje Eurofighter zkoušely tankování za letu z francouzského letadla, se konaly těsně před čtvrtečním setkáním německého kancléře Friedricha Merze s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a před pátečním společným zasedáním vlád obou zemí. V pátek se rovněž prezidenti sejdou znovu.
V 11:00 pak německý kancléř francouzského prezidenta přijme s vojenskými poctami na zámku Augustusburg v Brühlu. Jak dnes Merz připomněl, právě na tomto zámku nabídl v roce 1962 někdejší francouzský prezident Charles de Gaulle německému kancléři Konradovi Adenauerovi smlouvu o francouzsko-německém přátelství, z níž vzešla Elysejská smlouva. Tento dokument z ledna 1963 položil základy těsné francouzsko-německé spolupráci.
Po slavnostní ceremonii se uskuteční vládní konzultace, kterých se zúčastní desítka ministrů a státních tajemníků z obou stran. Merz a Macron pak v 15:15 vystoupí na tiskové konferenci. Na ní by podle informací agentury DPA Macron a Merz mohli oznámit rozhodnutí o první účasti německých vojáků na francouzských podzimních nukleárních manévrech. Jednat by kancléř a prezident mohli také o dalších krocích poté, co ukončili projekt společného vývoje pokročilého stíhacího letounu známého jako FCAS.
V pátek, kdy také zasedne francouzsko-německá obranná rada, se bude konat druhá část cvičení. Na letecké základně Nörvenich u západoněmeckého Kolína nad Rýnem si němečtí a francouzští vojáci vyzkouší společnou údržbu letadel.
Nynější cvičení je považováno za praktický počátek jaderného partnerství mezi Francií a Německem. DPA s odvoláním na zdroje v německé vládě napsala, že se očekává, že obranná rada v pátek učiní další krok, a to souhlas s první účastí německých vojáků na francouzských podzimních nukleárních manévrech.
Macron a Merz se letos v březnu dohodli na obranném partnerství, jehož páteří bude francouzský jaderný arzenál. Německo takovou možnost vnímá jako alternativu k americkému jadernému deštníku. Macron už dříve nabídl evropským zemím možnost opřít se o francouzské jaderné odstrašení s cílem posílit obranné kapacity evropských členů NATO v době, kdy Rusko vede útočnou válku proti Ukrajině.
Debaty na toto téma letos Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci označil za součást překreslení bezpečnostní architektury v Evropě, kdy evropské státy budou muset dosáhnout soužití s Ruskem a nebudou se moci tolik spoléhat na bezpečnostní podporu ze strany Spojených států.
