Pokud by je boje vyhnaly z domovů, zamířilo by podle studie 28 procent íránských uprchlíků do Německa. Na druhém místě potenciálních zemí pro azyl je se 13 procenty Kanada. V rozhovorech s obyvateli Libanonu se Kanada objevila na prvním místě s 16 procenty, následovalo Německo se 14 procenty.
Podle nadace Rockwool Foundation Berlin (RFBerlin) odpovídá procentuální rozložení zhruba velikosti současných íránských a libanonských komunit ve světě.
„Migrační vzorce jsou často postavené na stávajících kontaktech mezi zeměmi původu a cílovými zeměmi,“ uvedl ředitel RFBerlin a spoluautor studie Christian Dustmann. Zdůraznil, že to, že někdo má v úmyslu opustit zemi, nemusí vždy znamenat, že zemi opustí.
„Obzvlášť v raných fázích krize ovlivňují skutečné migrační pohyby i praktická omezení,“ upozornil. Kanada, Austrálie či Spojené státy jako možná útočiště pro uprchlíky z Blízkého východu jsou relativně těžko dosažitelné.
Útok na Írán |
„Je proto pravděpodobné, že by se Evropa – obzvlášť Německo – stala nejdůležitějším cílem uprchlíků, pokud bude vyhánění způsobené válkou pokračovat,“ dodal Dustmann.
Izrael a Spojené státy 28. února zaútočily na Írán, přičemž mimo jiné zabily dlouholetého nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Svůj krok zdůvodnily především nutností zabránit Íránu získat jadernou zbraň.
Teherán a jeho spojenci v odvetě začali útočit nejenom na Izrael a na americké vojenské objekty v regionu, ale i na civilní cíle v okolních arabských zemích. Libanonské hnutí Hizballáh se přidalo na stranu Íránu a začalo ostřelovat severní Izrael. Izraelská armáda odpověděla údery v různých částech Libanonu.
