Merz v prohlášení zdůraznil, že Izrael má právo bránit se proti terorismu Hamásu. Propuštění rukojmích, které Hamás zajal, a cílevědomá jednání o příměří jsou pro Německo nejvyšší prioritou, uvedl Merz. Dodal, že Hamás nesmí hrát žádnou roli v budoucnosti Pásma Gazy.
„Z pohledu německé vlády je stále méně zřejmé, jak má být těchto cílů dosaženo, vzhledem k ještě tvrdšímu vojenskému postupu izraelské armády v Pásmu Gazy, o kterém rozhodla izraelská vláda minulou noc,“ stojí v pátečním Merzově písemném prohlášení. „Za těchto okolností německá vláda až do odvolání neschválí žádný vývoz vojenského vybavení, které by mohlo být použito v Pásmu Gazy,“ oznámil kancléř.
Agentura DPA upozornila, že spolková vláda kroky izraelského kabinetu v Pásmu Gazy dlouhodobě kritizovala, nyní ale slova poprvé proměnila v činy. Zastavit vývoz zbraní do Izraele vláda dosud odmítala. Izraelský premiér Netanjahu vyjádřil zklamání z rozhodnutí německé vlády.
Další eskalace izraelské ofenzivy
Izraelský bezpečnostní kabinet v pátek schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza. Na obsazení celého Pásma Gazy, které měl v plánu Netanjahu, se kabinet neshodl. Krok již odsoudila Velká Británie, Austrálie, Turecko nebo OSN.
Podle agentury AP je okupace města další eskalací ve 22 měsíců trvající izraelské ofenzivě rozpoutané po teroristickém útoku hnutí Hamás na jihu Izraele.
Schválený krok je podle prohlášení premiérova úřadu součástí snahy porazit Hamás, napsal web listu The Times of Israel (ToI). Izrael bude zároveň poskytovat humanitární pomoc lidem mimo bojové zóny. Město Gaza na severu pásma je částí zhruba čtvrtiny tohoto palestinského území, které ještě Izrael nemá pod kontrolou, píše ToI.
Ve městě Gaza v současnosti podle ToI žije přibližně 800 tisíc obyvatel, z nichž mnozí byli v průběhu války již jednou i opakovaně vysídleni. Rozhodnutí převzít kontrolu nad městem znamená, že armáda vydá evakuační příkazy k přesunutí obyvatel na jih pásma a poté zahájí totální blokádu dobývaného města.
Předpokládá se, že ve městě a v okolních uprchlických táborech zadržuje Hamás a jeho spojenci většinu izraelských rukojmí. Kritici ofenzivy včetně rodin rukojmí se obávají, že rozšíření bojů do těchto oblastí ohrozí jejich blízké. Podle serveru ToI mohou přípravy na ofenzivu trvat týdny, a to včetně mobilizace rezervistů.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Koncem listopadu 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu na 50 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito více než 61 tisíc Palestinců a dalších více než 151 tisíc bylo zraněno, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá. Značná část obyvatelstva v Pásmu Gazy čelí podle mezinárodních organizací podvýživě a hladu.
