Studii provedl německý Institut pro výzkum zaměstnanosti (IAB) fungující pod spolkovým úřadem práce. Internetového průzkumu se zúčastnilo zhruba 50 tisíc imigrantů ve věku od osmnácti do pětašedesáti let. Žadatele o azyl, kteří ještě netuší, zda budou moci zůstat, vědci vynechali. Průzkum probíhal od prosince loňského roku do letošního dubna.
A ukázal, že až 26 procent oslovených uvažovalo v posledním roce o odchodu z Německa. Pokud by se pro to všichni skutečně rozhodli, země by přišla o zhruba 2,6 milionu lidí. „Kolem tří procent neboli tří set tisíc lidí už má konkrétní plán odchodu,“ říká šéfka oddělení migrace a integrace na IAB Yuliya Kosyakova. Přesto 57 procent respondentů z řad migrantů hodlá v Německu zůstat i nadále.
Zhruba polovina těch, kteří v Německu nechtějí zůstat, by se přitom ráda vrátila do své vlasti. Tam patří zejména Poláci a Rumuni, uvádí DW. Další část přistěhovalců pak přemýšlí, že by se přesunula jinam. Mezi nejpopulárnější destinace v tomto ohledu patří Švýcarsko, Španělsko či Spojené státy.
„Hlavním zjištěním naší studie je fakt, že jsou to přesně ti, kteří se do Německa přistěhovali za prací nebo studiem, mají lepší vzdělání nebo jsou ekonomicky úspěšnější a lépe ovládají německý jazyk, častěji než průměr uvažují o odchodu nebo mluví o konkrétních plánech na emigraci,“ popisuje výzkumnice IAB Katia Gallegos Torresová.
Typickým přistěhovalcem, kterému už se v Německu moc nelíbí, je tak člověk s magisterským či doktorským titulem a s vyšším platem. „V odvětvích služeb vyžadujících značné vzdělání, jako jsou IT, finance a služby související s podnikáním, uvažuje o emigraci 30 až 39 procent dotázaných,“ pokračuje. Významné trendy jsou pak podle ní vidět i ve zdravotnictví, výrobě nebo logistice.
„Právě tyto lidi přitom Německo naléhavě potřebuje k zajištění své kvalifikované pracovní síly. Taková selektivní emigrace představuje pro hospodářskou budoucnost Německa značné riziko,“ upozorňuje vědkyně. A přestože další přistěhovalci do země stále přicházejí a nyní jich zde žije víc než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2010, německá ekonomika stále nemá dostatek pracovníků. Chybí jí jak zdravotní sestry, ajťáci a dělníci na stavbách, tak učitelé, kuchaři či řidiči kamionů a autobusů.
Na konci loňského roku bylo v zemi kolem 1,4 milionu neobsazených pozic. Podle expertů by Německo potřebovalo kolem 400 tisíc dalších pracujících migrantů ročně, kteří v zemi zůstanou a kromě zastání práce také vyrovnají demografii stárnoucí populace.
Oslovení výzkumníkům popsali i důvody, které je z Německa táhnou pryč. U těch, kteří se chtějí vrátit domů, je to především rodina. Ostatní zkrátka hledají lepší příležitosti a vyšší plat, svou roli však hrají i daně, přílišná byrokracie a osobní zkušenost s diskriminací.
„Téměř dvě třetiny přistěhovalců sdělily, že pociťují diskriminaci, například v práci, na trhu s bydlením, na veřejných místech nebo při kontaktu s policií,“ říká Gallegos Torresová. „Třetina přistěhovalců se také necítí vůbec nebo jen mírně vítána. To jsou faktory, které výrazně zvyšují tendenci k emigraci,“ dodává.
Mění se také politická situace v zemi. Nacionalistická Alternativa pro Německo (AfD) otevřeně mluví o deportacích lidí cizího původu, razantnější migrační politiku po mnoha teroristických útocích spáchaných lidmi s přistěhovaleckým původem slíbila i nynější vládní CDU.
V současném Německu má přitom víc než čtvrtina populace alespoň nějaké vazby na jinou zemi. Zhruba 21 milionů lidí – anebo jejich rodičů – se přistěhovalo od roku 1950. Jen od roku 2015, kdy v Evropě začala migrační krize, do Německa podle DW přišlo na 6,5 milionu lidí, nejvíc Syřanů a Ukrajinců.
